Sokolovská uhelná hodlá využít možnosti dobývat uhlí do posledního možného okamžiku. Kdy nastane, zatím nelze specifikovat. V rozhovoru pro server idnes.cz to řekl předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek.
„Pokud jde o územní limity, kam můžeme těžit, nejsme omezeni ani rokem 2030, ani rokem 2035. Místa, kde těžíme, jsou stále v územních limitech. Ani kvůli dalším aktivitám, které by mohly sahat za rok 2040, změny limitů nepotřebujeme. S ohledem na to, co se teď děje na energetickém trhu, a na energetickou bezpečnost mohu ujistit, že jsme z hlediska provozu uhelných zdrojů schopni fungovat minimálně k roku 2035. To je z hlediska Green Dealu optimistická varianta. Pokud bych se bavil o problematice z hlediska energetické bezpečnosti, je třeba debatovat o tom, jaká opatření budou vhodná, abychom byli připraveni i za hranicí tohoto roku. A stále se budeme pohybovat v rámci schválených územních limitů,“ uvedl Tomek.
Upozornil rovněž, že daň z mimořádných příjmů komplikuje investice firmy, která se chce mimo jiné zaměřit i na obnovitelné zdroje.
„Daň z mimořádných příjmů se nás dotkne v období 2023–25. To znamená, že hospodářský výsledek bude na straně Sokolovské uhelné zdaňován nejen devatenáctiprocentní daní z příjmů právnických osob, ale navíc i daní z neočekávaných zisků ve výši 60 procent. Je to obrovské zatížení, které má negativní dopad do oblasti investic. Pokud chcete spoustu investičních projektů financovat i v součinnosti s bankami, tak úvěrové zatížení splácíte ze zisku po zdanění. Pokud je zmenší daňové zatížení, ubývají zdroje na to, abychom byli schopni projekty financovat a zároveň plnit závazky vůči bankám. V současné době proto žádný úvěr nemáme. Analyzujeme, co jsme schopni realizovat, aniž bychom se zavázali k něčemu, co nás bude ovlivňovat z pohledu daně z neočekávaných zisků. To se bohužel musí promítnout i do přístupu k realizaci projektů obnovitelných zdrojů. Pokud by výnos z provozu fotovoltaické elektrárny překročil 50 milionů korun, bude provozovatel zatížen daní z mimořádných, neočekávaných zisků. Takže prakticky veškeré výnosy, které by jinak posloužily na splácení závazků a pořízení investice, skončí ve státním rozpočtu. Toto opatření, které Česko praktikuje asi jako jediný stát v Evropě, do určité míry modifikuje investiční apetit,“ vysvětlil předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné.
Podle něj jde daňové opatření proti logice a cílům nejen EU, ale i těm, které si vytyčila vláda, tedy zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů.
„Daň ovšem dopadne i na výnosy z prodeje uhlí, což nám odčerpává zdroje pro zajištění udržitelnosti těžební techniky. Rádi bychom do ní ještě investovali, aby byla schopna těžit do roku 2035 či 2038. Jeden z dopadů, který můžeme s nadsázkou označit za Hlavu 22, se týká tepla. Sokolovská uhelná jím zásobuje systém centrálního zásobování. Výroba i distribuce tepla jsou regulovanými činnostmi podle zákona o cenách. Máme tedy nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů a přiměřeného zisku. Ten ale, vzhledem k tomu, že se váže na jedno IČO, jednu velkou Sokolovskou uhelnou, bude odčerpán z titulu daně z mimořádných zisků,“ popsal realitu Tomek.