Doba čtení:2 m, 53 s
Pro zajištění komplexní údržby a oprav těžební technologie DNT je kromě moderního technického vybavení dílen důležitý lidský potenciál – zaměstnanci, špičkoví odborníci mnoha profesí, kteří každodenně prokazují schopnost být dělným kolektivem, kte‑ rému záleží na dobrém jménu firmy. V tušimických dílnách PRODECO spolehlivě pracovala a pracuje řada zaměstnanců od vy‑ učení až do důchodového věku. Ivana Kostihu, Zbyňka Sáru, Miloslava Šilhána a Miroslava Vaňka, kteří spojili svůj profesní život s tušimickými dílnami před téměř čtyřiceti lety, představily Hornické listy.
Ivan Kostiha – soustružník obrobny, úsek mechanické dílny
Příští rok to bude čtyřicet let od jeho nástupu do tušimických dílen. „Po vyučení soustružníkem v pražském ČKD jsem se vrátil zpátky do Kadaně. Pocházím z hornické rodiny. Maminka byla dispečerkou na lomu Merkur, otec jako zámečník zajišťoval údržbu nejdříve v hlubinném dole Františka, později přešel do dílen v Milžanech odkud se pak na konci 60. let přestěhoval do nových dílen v Tušimicích. Od roku 1978 ve zdejší obrobně působím také já. V našem provozním úseku, za pomoci velkých obráběcích strojů, například lícního hrotového soustruhu SR 1 600, nebo na horizontální vyvrtávačce W 160 H, vyrábíme veškeré obráběné náhradní díly pro DNT. S nadsázkou se dá říct, že zvládáme vše od malých šroubů až po velké převodové skříně, bubny nebo spojky,“ vysvětlil Ivan Kostiha.
Zbyněk Sára – provozní zámečník zámečny, úsek mechanické dílny
Ještě předtím než se v roce 1979 stal kmenovým zaměstnancem, sbíral první zkušenosti s provozem tušimických dílen jako učeň během odborného výcviku a praxe. Zbyněk Sára se vyučil zámečníkem na odborném učilišti SHR v Meziboří přímo pro údržbu DNT. Později si rozšířil kvalifikaci o kurz dělení a svařování materiálu ve svářečské škole. „Vydrážkování prasklin nebo nýtování patřilo mezi mé první samostatné úkoly a zkušenosti, které jsem sbíral koncem 70. let na montážním místě v Prunéřově, kde bylo odstavené havarované východoněmecké rýpadlo SRs 1 500,“ vzpomíná Zbyněk Sára. Dnes se zkušený zámečník specializuje na výrobu nových dílů k důlní mechanizaci nebo na kroužení plášťů bubnů, při kterém mu pomáhá moderní zakružovačka.
Miloslav Šilhán– frézař obrobny, úsek mechanické dílny
Jako vyučený nástrojař spojil svůj profesní život s tušimickými dílnami v roce 1981. Původní smlouvu měl sice na tři roky, ale nikdy nelitoval toho, že zde zůstal. Pamatuje si období rozvoje soukromého podnikání na počátku 90. let, kdy někteří kolegové odcházeli s vidinou a příslibem lepšího výdělku k malým právě vznikajícím soukromým firmám. „ Oceňuji stabilní a pravidelný příjem, který jsme u nás v dílnách vždy měli a máme. Nezanedbatelné jsou také sociální výhody. Ať už jde o příspěvek na závodní stravování, do sociálního fondu nebo příspěvek na penzijní připojištění,“ má jasno Miloslav Šilhán, který obrábí, brousí, frézuje a vrtá nejrůznější součástky důlní mechanizace. Jako zručný frézař si poradí s obráběním jak několikacentimetrových ventilů hydrauliky, tak i 12metrového mnohatunového podvozku PVZ.
Miroslav Vaněk – provozní zámečník, úsek montáže
Specializuje se na opravy převodových skříní a hydrauliky, a to prakticky od svého nástupu do dílen v roce 1978. „Za téměř čtyřicet let jsem toho zažil opravdu hodně. Například na poháněcích stanicích nahradily původní hydrospojky a převodovky s nuceným mazáním frekvenční měniče a převodovky s automatickým mazáním. Kromě vývoje v technologii pamatuji také nejrůznější organizační změny – začlenění do SD – 1. strojírenské, fúzi se společností PRODECO. Důležité je, že se mohu stále věnovat své profesi a přispět svým dílem k provozuschopnosti dobývací techniky na DNT.“