Doba čtení:2 m, 15 s
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) má vůči tuzemský těžařům selektivní přístup. Zatímco uhlobaroni z dolu Bílina budou moci svým uhlím zabíjet, rozvracet kraj ekologicky, ekonomicky i společensky, vracet zem do energetického pravěku a zachovávat zaměstnanost, tak uhlobaroni z dolu ČSA nikoliv. Ve svém blogu na to upozornil předseda občanského Sdružení za férové ústřední topení Jan Ferenc.
Mládek totiž koncem června oznámil, že chce ještě letos rozhodnout o prolomení limitů na lomu Bílina, kde těží Severočeské doly ze Skupiny ČEZ. Rozhodnutí o prolomení limitů na lomu ČSA, kde těží Severní energetická, chce ale odložit až do roku 2020. V případě plného prolomení na lomu ČSA by velkostrojům musel ustoupit Horní Jiřetín a přilehlá osada Černice.
Čtěte také: Je Mládek chytrou horákyní?
„Návrh ministra Mládka je však tím nejšílenějším z možných ještě z dalšího podstatného důvodu. Nic neřeší, je neřešením. Obyvatelé Horního Jiřetína se dalších pět let nemohou rozhodnout nejen například o přesídlení či opravě domu, ale prakticky ani o přesazení rybízu. Být ministrem životního prostředí, nepošlu do té vsi ani eurohaléř na zateplení. Jako občan zde nekoupím ani neprodám dům, protože nevím ani neodhadnu, zda jeho cena poroste nebo padne k nule,“ uvedl Ferenc.
Být ministrem životního prostředí, nepošlu do té vsi ani eurohaléř na zateplení
Podle něj by měl ministr zemědělství pro zdejší obyvatele vytvořit zvláštní podpůrný program na pěstování jednoletých bylin. Ani cíleně pěstovat biomasu se tady teď nevyplatí. Dodavatelé slunečních elektráren a tepelných čerpadel si s jejich patnáctiletou návratností můžou tak akorát vycpat kecky.
„Skoro bych v tomto bodě souhlasil s Janem Rovenským, šéfem energetické kampaně Greenpeace, když prohlásil, že prodlužování nejistoty je tím nejhorším výsledkem, kterého se Jiřetínští mohli dočkat. Ale nesouhlasím. On a Greenpeace se svou kampaní o tento výsledek sami významnou měrou zasloužili a mohou si tak připsat další kardinální neúspěch svých energetických aktivit,“ tvrdí Ferenc.
Teplárny, které nemají kontrakt na uhlí po roce 2020, respektive 2025, a je jich také skoro dvacet, už jej podle Ference nezískají. Nebude tu nikdo, kdo by jim ho mohl za přijatelných podmínek nabídnout. Bez kontraktu nebudou investovat do efektivnějších a ekologických uhelných technologií. Zavřou, teplárenské soustavy se rozpadnou. Nebo přejdou na jiná paliva. Budou-li k mání. Vláda pak bude říkat: uhlí ani nepotřebují, vidíte, říkali jsme to.
„My, spotřebitelé teplárenského tepla z uhlí, a je nás přes milion, si můžeme zahrát rozpočítanou: Nevytěžené uhlí – před pikolou za pikolou – co nás bude stát?“ končí svůj blog Jan Ferenc.
Mohlo by vás zajímat: