Uhlí dá Němcům čas na vývoj nových technologií

Podle šéfa ČEPS Martina Durčáka jsou plynové elektrárny zatím stále nerentabilní. Foto: ČEPS

Německo plánuje od uhlí odejít v roce 2038. Ještě v průběhu tohoto roku ale bude v provozu šest tisíc megawattů instalovaného výkonu v uhlí, zhruba třetinu dnešního stavu. „Ústup od uhlí není tak dramatický, sázejí hodně na nové technologie a nechávají si poměrně dlouhý prostor pro jejich vývoj a aplikaci,“ řekl v rozhovoru pro idnes.cz šéf přenosové soustavy ČEPS Martin Durčák.

Podle Durčáka bud Česko v budoucnu schopné přežít rok či dva s vyšším dovozem elektřiny, je však nutné postupovat obezřetně. „Každý rok počítáme zdrojovou přiměřenost, abychom viděli, zda bude do budoucna dostatek elektřiny, případně zda budeme mít šanci ji odněkud dovézt. Na rozdíl od roku 2019 jsme už loni do výpočtu zařadili i nový blok v Dukovanech, protože vláda rozhodla směrem k jeho výstavbě. Proti předchozímu hodnocení, kdy vycházela nedostatečnost vysoká, a hrozilo velké riziko, teď vychází nový výhled o něco pozitivněji,“ uvedl Durčák.

Čtěte také:
Ministr nadřadil plynovod lidským právům
Schröder brání ruský plyn, na Navalného odmítl odpovědět

Připomněl, že ze státní energetické koncepce plyne, že naše dovozní závislost by neměla z bezpečnostních důvodů překročit deset procent. „Ale jsme schopni rok dva přežít s vyššími dovozy. Stát může také využít na určitou dobu kompenzační mechanismy a strategické rezervy. Na to existují prostředky, které jsou notifikované od Evropské komise. Například v Německu tak fungují odstavené uhelné zdroje, které mohou po nějaký čas fungovat mimo nové přísné ekologické limity, aby dokryly případnou nerovnováhu v síti. Ale je tu samozřejmě otázka energetické soběstačnosti, na kterou bychom neměli zapomínat,“ upozornil šéf ČEPS.

Je třeba rovněž pamatovat, že spotřeba elektřiny se v různých obdobích roku výrazně liší. „V zimě potřebujeme energie více, zmiňovaných zhruba 11 tisíc megawattů, v létě to bývá v určitých hodinách do pěti tisíc megawattů. Většinově je energie potřeba tehdy, kdy obnovitelné zdroje nejsou k dispozici v dostatečné míře, například v lednu. A pak je nutné nasadit ony strategické rezervy. Nelze 25 terawatthodin rozložit rovnoměrně na celé období. Dálnice D1 se také ucpává ve čtvrtek a v pátek večer, ale kdybychom provoz rozložili na sobotu i na neděli, tak projedeme bez zácpy,“ vysvětlil Durčák, který rovněž upozornil na fakt, že nelze příliš spoléhat na to, že bychom uhlí nahradili zemním plynem.

„Mají sice o 40 procent méně emisí oproti uhelným zdrojům, ale pokud směřujeme k bezemisnímu fungování společnosti, musíme vyřešit i těch 40 procent. Otázkou je, kdo a jakým způsobem bude investovat do zdrojů, jako jsou plynové elektrárny. Z pohledu dnešní ekonomiky nejsou úplně rentabilní. Kdyby byly, tak by se stavěly. Vyšší cenou emisní povolenky sice do určité míry znevýhodníte uhelný zdroj, ale to pořád neznamená, že se vyplatí investovat do výroby v plynových elektrárnách. Kvůli vyšší ceně plynu ve srovnání s uhlím budou pořád dražší. Takže může být potřeba investice do plynových elektráren nějak provozně podpořit, přijmout kompenzační mechanismus. Aktuálně se ukazuje, že povolenka sice podražila na rekordní hodnoty, ale cena elektřiny stoupla ještě rychleji. Drahá povolenka sama o sobě nemusí uhelné elektrárny zabíjet, paradoxně jim pomáhá. Spíše než drahá povolenka je mohou vytlačovat přísnější emisní limity,“ popsal Durčák, podle nějž je rok 2038, který uhelná komise zvolila pro konec uhlí, bezpečný z pohledu rozvoje nových technologií i provozu soustavy.