Uhlí na Hodonínsku se nejspíš znovu těžit nebude

Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je znovuotevření dolu téměř vyloučeno. Foto: annahubackova.cz

Energetická krize a snaha o vymanění ze závislosti na ruského plynu nejspíš vrátí nejen v České republice do hry uhlí. Objevily se i spekulace otvírání již dříve uzavřených dolů na Hodonínsku. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové je to však téměř vyloučeno.

„V tuto chvíli se mluví o možném využití uhlí, ale ne o otvírání zpět uzavřených dolů. Nemůžu to sice vyloučit, protože ta debata není uzavřena ani na evropské úrovni, natož u nás. Ale skoro bych řekla, že to vylučuji,“ uvedla pro Hodonínský deník Hubáčková.

Otevření by podle ní bylo finančně nákladné a časově náročné, a přitom střednědobé cíle Evropské unie se nemění. „To znamená u nás uzavření uhlí v roce 2033, což se asi rušit nebude. Nějaké otevření nových uhelných dolů či rekonstrukce, asi ne,“ řekla ministryně, která je zároveň senátorkou za Hodonínsko, kde se většina lignitových dolů uzavřela před třemi desetiletími. Z posledního, mikulčického Míru, pak horníci vyfárali naposled v roce 2009.

Harrachovskou sklárnu nutí drahé energie zdražovat

Nejstarším dolem na jižní Moravě byl Státní důl Adolf, který ležel v katastru Dubňan a Ratíškovic na Hodonínsku. Havíři jej opustili v roce 1870, když jej zaplavila důlní voda. Další doly otvírali průmyslníci či baron Seidl v Kelčanech, Miloticích, Lužicích, Čejči, Kyjově a v okolí Dubňan. Pro jihomoravský lignitový revír měl velký význam Důl Tomáš, který v roce 1933 vybudoval v Ratíškovicích Tomáš Baťa. Ten uhlí převážel po Baťově kanálu do Zlína.

V roce 1943 otevřel Baťa Důl Tomáš II. A to byl počátek Dolu 1. máj v Dubňanech, jenž zahájil provoz v roce 1951. Na něj postupně navázal v roce 1951 Důl Osvobození v Ratíškovicích, v roce 1964 Důl Obránci míru II v Hovoranech. O čtyři roky později zahájil provoz i Důl Dukla v Šardicích.

Těžba lignitu v revíru spadala pod Jihomoravské lignitové doly. Ty existovaly už v roce 1946. Těžily v Dole Ivanka, v Dole 1. máj, Obránci míru, Dukla, 1. máj II a v Dole Mír v Mikulčicích. V posledních třech oblastech se lignit těžil ještě na začátku devadesátých let dvacátého století. V roce 1990 těžily Jihomoravské lignitové doly přes dva miliony tun uhlí ročně a zaměstnávaly téměř čtyři tisíce lidí.

Ekologové odmítají přechod teplárenství na plyn

V té době se však zároveň začaly doly likvidovat. V roce 1992 se zavřel Důl Dukla, o dva roky později naposledy vyfárali horníci z Dolů Máj a Osvobození. Jako poslední skončil Důl Mír v Mikulčicích, a to se sto šedesáti zaměstnanci a těžbou čtyři sta tisíc tun uhlí ročně.

Na jižní Moravě se těžilo také černé uhlí. Doly rosickooslavanského revíru byly v Zastávce, Zbýšově, Padochově a Oslavanech na Brněnsku. Rozmach těžby tam začal v druhé polovině 19. století. Provoz ve všech dolech skončil v roce 1992.