V Evropě míří ruské uhlí nejvíc do Německa a Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden oznámil, že jeho země plánuje do konce května ruské uhlí přestat dovážet. Foto: wikipedia.org

Rusko je dlouhodobě třetím největším vývozcem uhlí a Evropská unie patří k jeho významných odběratelům. Podle americké vládní energetické agentury EIA vyvezlo loni 237 milionů tun uhlí.

Největším exportním trhem je Čína, na kterou připadá čtvrtina ruského exportu uhlí, celkový vývoz do zemí EU je pak jen mírně nižší. Podle unijní statistické agentury Eurostat bylo v roce 2020 největším importérem ruského uhlí Německo následované Polskem a Itálií.

Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden oznámil, že jeho země plánuje do konce května ruské uhlí přestat dovážet. Německý ministr hospodářství Robert Habeck pak v březnu informoval, že Berlín se závislosti na ruském uhlí může zbavit do podzimu.

EU musí mít plán na bezpečně zásobování energiemi

Německo je kvůli možnému brzkému zmrazení dodávek ruského uhlí v úzkém kontaktu s Evropskou komisí. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že Evropská unie se chce odpoutat od energetické závislosti na Rusku. „Začneme s uhlím, poté s ropou a nakonec s plynem,“ řekla bez časového upřesnění.

Německo od počátku invaze prohlašuje, že se chce závislosti na Rusku zbavit co nejdříve, rychlé odstřižení od energetických surovin z Ruska ale nepovažuje možné, neboť by to těžce poškodilo německý průmysl. Habeck nicméně opakovaně ujistil, že na energetické nezávislosti pracuje „dnem i nocí, každý den v týdnu“.

V případě plynu v pondělí Habeck uvedl, že Německo v posledních týdnech snížilo dovoz plynu z Ruska z 55 na 40 procent. Dodal ale, že plyn je klíčovým zdrojem pro německý průmysl a vytápění, protože jen z 15 procent se používá k výrobě elektrické energie.