V lomu Bílina by mohla vyrůst solární elektrárna

Těžba uhlí v lomu je v lomu Bílina povolena do roku 2030 a o prodloužení těžby zhruba do roku 2035 se jedná. Foto: wikipedia.org RomanM82

Těžbu uhlí v lomu Bílina, kde těží společnost Severočeské doly ze skupiny ČEZ, by mohly vystřídat fotovoltaické elektrárny. Podle ČEZu lokalita nabízí ideální podmínky. Těžba uhlí v lomu je povolena do roku 2030 a o prodloužení těžby zhruba do roku 2035 se jedná.

„V okolí elektrárny Ledvice má ČEZ vytipováno hned několik potenciálních lokalit pro výstavbu fotovoltaických elektráren, jejichž celkový instalovaný výkon přesáhne 100 MW. Část bychom rádi zprovoznili na rekultivovaném území výsypky Pokrok, zvažujeme ale také střešní instalace, jako jsou například carporty,“ uvedl pro server idnes.cz Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

Čtěte také:
OZE jsou zástěrkou a argumentem pro plyn
Cenu emisních povolenek šroubují spekulanti

Dlouhodobě se hovoří o tom, že na místě nejhlubšího povrchového lomu České republiky vznikne v rámci rekultivace po ukončení těžby uhlí obří jezero, které by mělo být zhruba třikrát větší než loni veřejnosti otevřené jezero Most. Nově vzniklé území by však nemělo sloužit jen k rekreaci.

I proto se nabízí možnost využít ho pro výstavbu obnovitelných zdrojů elektrické energie. „Velkou výhodou zdejší oblasti je již zavedená infrastruktura, elektrické rozvody, ale i zkušení kolegové, kteří rozumí energetice. Máme zájem na tom, aby se kraje po odklonu od uhlí přeorientovaly právě na moderní energetiku,“ dodal Kalina.

Dle odborníků z ČEZ nebudou rekultivovanému území šetrně umístěné panely škodit. Záleží však na vývoji legislativy, která zatím s takovou kombinací zemědělské činnosti a výroby energií nepočítá.

Rozsáhlé území mezi Bílinou, Štrbicemi, Kostomlaty pod Milešovkou a Štěpánovem o rozloze 1 200 hektarů patří k největším výsypkám v Evropě. Rekultivace pod hlavičkou Severočeských dolů v místě začaly v roce 2003.

Celkově za dobu své existence od roku 1994 Severočeské doly navrátily zdejší krajině téměř šest tisíc hektarů v podobě zemědělské půdy, lesů a podobně. Na této ploše vysázely téměř 22 milionů stromů a keřů, žije zde 146 druhů ptáků. Na dalších 1,6 tisíce hektarech již společnost zahájila další rekultivace.