Doba čtení:1 m, 42 s
Ve Spojených státech letos poprvé po sedmi letech vzroste kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu spotřeba uhlí. Tamní uhelné elektrárny vyrobí o 22 procent více energie než loni, odhaduje americká vládní agentura EIA. Globální energetická krize tak může mít zásadní dopad na ambiciozní klimatické plány.
Takřka všechny státy na světě se potýkají s krachy dodavatelů energií a s rostoucími cenami tepla a paliv. Situace je kritická zejména v Evropě a v Číně, kde už nastávají blackouty. Vedle domácností pociťují silné dopady i mnohá průmyslová odvětví. Některé podniky už byly dokonce nuceny odložit zelené ambice a vrátit se ke „špinavějším“ energiím. Třeba britský nákladní dopravce Freightliner minulý týden oznámil, že kvůli drahé elektřině začne opět používat vlaky na naftu, napsal server E15.cz.
Čtěte také:
Kalifornie ukazuje zelenou budoucnost. Je chmurná
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
Energetická krize znamená těžkou ránu pro politiky, kteří hlásají rychlý odklon od fosilních paliv. Uznávaný americký expert na mezinárodní vztahy Walter Russell Mead v komentáři pro deník The Wall Street Journal upozorňuje, že přísné klimatické cíle prezidenta USA Joea Bidena mohou ekonomicky a politicky oslabit západní svět, a naopak posílit ropné velmoci s autoritářskými režimy, jako jsou Rusko, Írán či Saúdská Arábie, proti nimž se Bidenova administrativa paradoxně snaží bojovat.
„Prezident Biden si možná brzy bude muset vybrat mezi svou klimatickou politikou a celkovou národní strategií,“ napsal Mead a zároveň varuje, že zdražující účty za elektřinu a benzin budou vrážet klín mezi ekologické aktivisty a střední a nižší třídu všude ve světě.
S tím, že Západ by měl ve svém tlaku na rychlé dosažení uhlíkové neutrality zvolnit, souhlasí i někteří tuzemští ekonomové. „Podle mého názoru by se měl zpomalit přechod na čistě obnovitelné zdroje a větší prostor by mělo dostat jádro,“ uvedl Tomáš Pfeiler z makléřské společnosti Cyrrus.