Velké elektrárny mají na ovzduší malý dopad

Jak je to skutečně se znečišťováním ovzduší v Česku a co chybělo návrhu poslankyně Balcarové na zákaz výjimek pro velké elektrárny, vysvětluje ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič.

V diskuzích o ochraně ovzduší se často vyskytují pojmy emise a imise, jež neznamenají totéž. Na březnovém poslaneckém semináři k novele Zákona o ochraně ovzduší se však jasně ukázalo, že lidé tyhle pojmy běžně zaměňují. Jaký je v nich tedy rozdíl?

Přímo zákon o ochraně ovzduší chápe emisi jako vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší.

Jako imise se pak označují znečišťující látky již přítomné ve vnějším ovzduší. Vznikají ze znečišťujících látek vypouštěných – emitovaných – do ovzduší, kde mohou podléhat různým chemickým a fyzikálním procesům, při kterých se mohou tvořit i jiné znečišťující látky. Například z těkavých organických látek a oxidů dusíku vzniká přízemní ozon a z oxidu siřičitého, oxidů dusíku a amoniaku takzvané sekundární částice. Imise představují také hodnotu, kterou se obecně měří a tak i vyhodnocuje kvalita ovzduší.

Čtěte také:
Emise prachu z tepláren loni meziročně klesly o pětinu
Kotle nechává kontrolovat jen polovina lidí

Vaše prezentace na zmíněném semináři obsahovala zajímavé mapy, které ukazovaly, že v Polsku je menší znečištění prachovými částicemi, než v Česku. A ještě větší znečištění bylo na mapě v Německu. Podle přístupu ve všech třech zemích k ekologii by to ale mělo být obráceně?

V rámci semináře byla prezentována mapa ročních průměrných koncentrací sekundárních aerosolů. Obrázek může na první pohled vypadat nelogicky, ale je třeba si uvědomit, že jsou na něm zobrazeny absolutní koncentrace sekundárních aerosolů, tedy pouze ta část celkové koncentrace PM_2,5, která vzniká v ovzduší chemickými reakcemi z plynných prekurzorů – zejména oxidů síry, dusíků a amoniaku (prekurzor: výchozí látka, částice, z níž vzniká chemickou přeměnou výsledný produkt; pozn. red., zdroj Slovník cizích slov online). Ke vzniku sekundárních aerosolů dochází postupně a jejich koncentrace tedy nemusí být nejvyšší v místě nejvyšších emisí jejich prekurzorů. Plynné prekurzory SO₂, NO_x jsou do ovzduší vypouštěny především z energetiky a amoniak ze zemědělství.

Sekundární aerosoly obvykle sedimentují až ve velké vzdálenosti od místa svého původního vzniku, kde se projevují v podobě pozaďových koncentrací.

Čili požadavky poslankyně Dany Balcarové a aktivisty Rovenského na zákaz výjimek z emisních limitů, se kterými počítá i EU, by ani v případě přijetí neměly v oblasti znečištění Česka českými zdroji reálný přínos?

Z hlediska dopadů spalovacích stacionárních zdrojů s elektrickým výkonem 300 MW_e a vyšším, kam patří velké elektrárny, na úroveň znečištění ovzduší v ČR lze konstatovat, že tyto zdroje jsou, dle údajů z roku 2016, poměrně významnými zdroji emisí NO_x a SO₂ s podílem 15 a 19 procent na celkových ročních emisích v ČR. Avšak vzhledem k rozptylu znečišťujících látek na velké ploše nepatří mezi zdroje s významným imisním příspěvkem k ročním koncentracím PM₁₀  a PM_2,5, tedy laicky řečeno s významným dopadem na kvalitu ovzduší.

Rozdíl mezi emisním limitem pro oxidy dusíku nyní a po roce 2021, což je termín, do kterého mají velké zdroje podle nové evropské legislativy snížit emise na novou, legislativou požadovanou úroveň, je 25 mg/m3. Tento rozdíl se na kvalitě ovzduší v ČR prakticky neprojeví. Projevit by se ale už mohl v případě okamžitého ukončení a uzavření některých provozů, což je reálné v případě, že výjimky z legislativy budou zakázány, což je právě požadavek paní poslankyně Balcarové.

Návrh paní poslankyně však již neřeší a nijak ani nevyhodnocuje, jaké náhradní zdroje by v takovém případě zajišťovaly dodávky tepla pro obyvatelstvo a zda by nezpůsobily větší zátěž ovzduší. K tomu by měla na základě jednání sněmovního výboru pro životní prostředí vzniknout pracovní skupina, která by se právě těmito podklady, respektive jejich vypracováním, měla zabývat.

Znamená to, že argumentace pro rychlejší omezení produkce prekurzorů prachových částic nemá u tuzemských velkých zdrojů pro Česko relevantní dopad?

V současnosti, přibližně od roku 2015, probíhá ekologizace řady spalovacích zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 50 MW, která povede k velmi výraznému snížení emisí NO_x a SO₂ z těchto zdrojů. Jejich podíl na celkových emisích v roce 2015 tvořil zhruba 40 procent u NO_x a 60 procent u SO₂. O rok později tvořil podíl těch největších zdrojů, na které se pozměňovací návrh paní poslankyně zaměřuje, 15 a 19 procent na emisích oxidu dusíku a síry.

Rozdíl mezi dosahovanými koncentracemi znečišťujících látek, respektive těmi, které budou muset být na velkých zdrojích dosahovány bez ohledu na udělení výjimky, je relativně malý, může však představovat těžko odůvodnitelné náklady, což jde de facto proti unijní legislativě. I při případném udělení výjimky navíc MŽP počítá s regulací celkové emise z těchto jednotlivých zdrojů, a to prostřednictvím emisního stropu, takzvané maximální roční emise, stanoveném v povolení zdroje, takže existují i jiné možnosti, jak regulovat environmentální dopad, který bude v zásadě srovnatelný.

Mapa ročních průměrných koncentrací sekundárních aerosolů

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 nejsevernějších dolů na světě
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje