
Nová energetická politika státu s výhledem do roku 2040, kterou má příští pondělí schválit vláda, počítá s velkým posílením jaderných elektráren v Česku. Podíl atomu na celkové výrobě elektřiny se v následujícím čtvrtstoletí má podle ní zvýšit z nynější třetiny na polovinu. Druhou polovinu mají zajistit zelené a uhelné elektrárny, doplněné plynem. Uvedl to týdeník Respekt.
Hlavním důvodem, proč chce stát nejvíce rozvíjet jádro, je dle koncepce největší spolehlivost tzv. základní výroby elektřiny, tedy že například nemá jako obnovitelné zdroje výpadky v závislosti na počasí. A také nehrozí jako u uhelných elektráren, které mají dnes na výrobě elektřiny největší podíl, že v příštích zhruba 30 letech dojde palivo. Stát totiž zatím nepočítá s prolomením limitů těžby, za nimiž jsou další zásoby na 150 let. V příštích letech přitom údajně hrozí elektřiny nedostatek, a to už po roce 2030, a další velké zdroje jsou tak podle dokumentu potřeba.
Podíl obnovitelných zdrojů by tak měl dosáhnout kolem 20 procent na celkové výrobě elektřiny. To je zhruba dvojnásobek současného stavu. Za nejperspektivnější ze zelených zdrojů považuje stát biomasu. Navrhuje přitom současně nalézt model, aby cíleně pěstované rostliny pro potřebu energetiky přednostně končily v českých firmách. Jak to chce udělat, zatím není jasné.
Pokud jde o dříve preferované solární elektrárny, jejich další růst na polích skončil, stát naopak počítá s rozvojem fotovoltaik na střechách budov a v průmyslových areálech. Výhled tuzemské energetiky, kdy se má nejvíce zvýšit podíl obřích jaderných bloků, jde nicméně proti trendu části evropských zemí, především sousedního Německa.
Na energetickou koncepci navazuje další klíčový dokument s názvem Strategie rozvoje energetické politiky v ČR. Jeho návrh už připravilo ministerstvo průmyslu. Z něj vyplývá, že jaderné bloky by se měly stavět minimálně dva, zřejmě po jednom v Dukovanech a Temelíně. Stát má proto ve zmíněné strategii říct, jak nové bloky platit a zda on jako vlastník či finanční garant do projektu vstoupí.