Doba čtení:2 m, 19 s
Těžba v tuzemsku, to není jen uhlí či železná ruda. Na území České republiky se nacházejí také ložiska uranu. Před revolucí posílal komunistický režim do uranových dolů s gustem své odpůrce. Do jednoho z nich dnes můžeme nahlédnout prostřednictvím kamery.
Podíváme se do dnes již opuštěného Ložiska Háje, které mělo označení Jáma 16 bývalých Uranových dolů Příbram.
Jáma zaražená v roce 1957 dosáhla v roce 1975 přímé svislé hloubky 1838 metrů. V té době byla nejhlubší jámou v Evropě. Po ukončení těžby na uranových ložiskách na Příbramsku v roce 1991 byla užívána jako přístupová cesta pro výstavbu kavernového podzemního zásobníku zemního plynu na úrovni 21. patra (hloubka ca 1000 metrů) j. od ložiska Háje a Bytíz ve středočeském plutonu.
Čtěte také:
VIDEO: Monstrum jak z Hollywoodu
VIDEO: Jak se těží uhlí pod zemí
Československé uranové doly odesílaly většinu své produkce do Sovětského svazu (bez patřičné protihodnoty). Zejména v 50. letech v nich byli nuceni bez ochranných prostředků pracovat političtí vězni. Jednalo se zejména o těžební oblasti Jáchymov a Příbram. Souběžně probíhal intenzívní průzkum a vyhledávání nových ložisek uranu a v průběhu několika let se prokázalo, že Československo se řadí v zásobách uranové rudy mezi světovou velmoc.
V době největšího rozvoje v 70. letech 20. století zaměstnával československý uranový průmysl kolem 60 000 pracovníků, koncem 80. let došlo k útlumu v důsledku částečného vytěžení zásob, ekonomické nerentabilnosti při těžbě z velkých hloubek i ekologické zátěži na krajinu v okolí exploatace. Počátkem 90. let došlo zejména v rudném hornictví k rušení dotační politiky státu a z tohoto důvodu byly téměř všechny doly uzavřeny.
Nyní probíhá v Česku hlubinná těžba pouze v Dolní Rožínce (okres Žďár nad Sázavou) a to na dole Rožná. Důl byl otevřen v roce 1957, postupně byl prohlubován až na úroveň -1200 metrů a v současné době těží z hloubky 1000-1100 metrů jako jediný uranový důl v Evropě. Ztrátová těžba zde původně měla skončit v roce 2006 , protože však světové ceny uranu mezitím vzrostly a těžba se tak stala ziskovou, rozhodla vláda těžbu prodloužit až do konce roku 2008.
V květnu 2007 vláda rozhodla o nelimitovaném pokračování těžby a to po dobu ekonomické výnosnosti, takže v dole probíhá těžba bez potřeby státní dotace. Exploatace uranového ložiska Rožná již trvá déle než 55 let a ložisko se tak stává nejdéle těženým uranovým ložiskem jak v ČR tak i patrně na celém světě. Dne 25. 1. 2016 vláda ČR rozhodla o dotěžení zbytkových dostupných zásob uranu v dole Rožná do konce roku 2016 s tím, že likvidační práce potřebné k uzavření dolu budou dokončeny v roce 2017. Tím by byla kapitola dobývání uranu na ložisku Rožná po 60 letech uzavřena.
Mohlo by vás zajímat:
Google obsadí uhelnou elektrárnu
V Kodani vzniká unikátní spalovna se sjezdovkou
Bývalý důl se proměnil v muzeum a zábavní park