Vítězství, vítězství, vítězství!

Vítězství, vítězství, vítězství! Všichni budou nakonec spokojeni. Tak musí podle vládního zmocněnce a exministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialy dopadnout debata ohledně limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Řekl to v závěru pořadu pořadu České televize Máte slovo s Michaelou Jílkovou. A vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský s ním souhlasil, tak by řešení mělo vypadat.

„To řešení je jenom jedno. Musí zvítězit občané, musí zvítězit stát a musí přiměřeně zvítězit těžební společnosti. Pokud se na vítězství nedomluví, tak nic nebude. Na to je horní zákon, to je dlouhodobý proces,“ řekl Cienciala, který prolomení limitů dlouhodobě prosazuje.

Debata ve televizní aréně zhruba odpovídala poměru zastánců a odpůrců těžby ve společnosti, byť to spíš vypadalo jako na pavlači, jak poznamenal generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) úplně v závěru debaty zopakoval, že prosazuje variantu tři, která počítá s bouráním části Horního Jiřetína a prolomením na lomu Bílina. Případně variantu dvě, tedy prolomení na lomu Bílina. Pro úplné prolomení nebyla jednání tripartity z počátku února podpora, doplnil.

V úvodu debaty Mládek zdůraznil, že jako sociálně demokratický ministr musí hájit práci, je to jedna z hlavních priorit. Pokud nebude k dispozici uhlí, zvýší se cena tepla pro občany. Teplárny přijdou na jiné médium a teplo bude dražší, protože teplo z hnědého uhlí je nejlevnější. Zároveň uvedl, že je dobré si připomenout, proč vlastně limity v roce 1991 vznikly. V té době se v Ústeckém kraji téměř nedalo dýchat, byly vysoké emise CO2, SO2 a podle toho vypadaly lesy, v čerstvé paměti bylo bourání vesnic. Dnes se situace dramaticky změnila, kraj nejvíce bolí nezaměstnanost a sociální problémy.

Podle Rovenského je uhlí v ČR dost. Stačí, když stát řekne, aby ho teplárny dostávaly přednostně. Poprosil proto Mládka, aby tak vláda učinila. Pak se prý nebude muset bourat Horní Jiřetín. Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených) zmínil celou řadu studií, které vypracovaly Pačesovy komise, jež podle něj jednoznačně řekly, že uhlí za limity není potřeba.

Rovenský zmínil, že zatímco se v Česku ročně vytěží asi 40 milionů tun hnědého uhlí, tak teplárny spotřebují asi šest milionů tun uhlí. V rámci limitů je pro teplárny dostatek uhlí nejméně do roku 2035. To podle něj vyplývá ze státní energetické koncepce (ASEK). „Jediný problém je v tom, že stát nedokáže zařídit, aby teplárny dostávaly uhlí přednostně,“ míní Rovenský.

Předseda Sdružení odborových organizací CCG Most Jaromír Franta zopakoval, že hornické odbory prosazují úplné prolomení limitů, na teplu z tepláren jsou totiž závislé čtyři miliony lidí. „Na obnovitelné zdroje tady všichni doplácíme, když dostaneme složenku za elektřinu. Lidi na to za chvíli už mít nebudou. Uhlí je jediná levná surovina a je to naše surovina. Obnovitelné zdroje maximálně jako doplňkový zdroj,“ konstatoval s tím, že ročně vyjdou na 40 miliard Kč. Rovenský namítl, že externí náklady spojené s uhlím podle studie vědců z Univerzity Karlovy činí 60 miliard Kč. Její objektivnost Franta zpochybnil.

Drápela uvedl, že teplárny nyní nemají žádné jistoty. Uhlí je nyní na trhu, který je značně pokřiven dovozem a vývozem, dost. „My chceme uzavřít dlouhodobé smlouvy s těžebními společnostmi na patnáct dvacet let, tak abychom splnili naši úlohu, kterou nám ASEK ukládá,“ dodal. Uhlí, které nyní na trhu je, je vlastně vyprodáno. Teplárny budou uhlí v budoucnu potřebovat, pokud mají plnit svoji úlohu v ASEK. Po roce 2020 ale uhlí garantováno nemají.

Do debaty několikrát vstoupila i důchodkyně Věra Urbánková z Horního Jiřetína, která se kvůli těžbě uhlí musela dvakrát stěhovat. „Hanba vládě, která vyhazuje lidi ze svých domovů,“ křičela. Báňská inženýrka Věra Ježková připomněla, že povrchovou těžbou se zlikvidovalo přes 70 až 80 obcí. U limitů nejde jen o ekologii, dodala.