Doba čtení:1 m, 25 s
Vláda se na své schůzi, která se koná 25. března, nebude zabývat novelou horního zákona. Serveru iUHLI.cz to řekl Lukáš Kantor z odboru komunikace vlády. Ministři se novelou zabývali již 9. března, o odklad ale požádala KDU-ČSL. Novela horního zákona mění rozložení toho, kdo dostane peníze vybrané od těžebních společností na poplatcích z povrchové těžby hnědého uhlí.
Nyní jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle návrhu novely má jít obcím jen 33 procent a zbytek putovat do státního rozpočtu. Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.
Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 Kč za hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. MPO slibuje, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.
S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo loni v dubnu ministerstvo financí. To tehdy současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si ministr financí Andrej Babiš (ANO) sliboval zvýšení příjmu státní kasy o více než 3,6 miliardy korun.
S úpravou nesouhlasí Svaz měst a obcí. Trvá na tom, aby i co se týče hnědého uhlí a dalších nerostů šlo 75 procent peněz vybraných od těžařů na poplatcích z povrchové těžby obcím tak, jako dosud, sdělila serveru iUHLI.cz mluvčí svazu Štěpánka Filipová.