Vláda schválila přístup ke strategickým surovinám

V posledních měsících se v souvislosti se vzácnými surovinami nejvíce mluvilo o lithiu. Foto: wikipedia.org

Vláda schválila další postup státu při ochraně a využívání ložisek nerostných surovin, podle kterého by se mohl do horního zákona vrátit institut vyvlastnění. Dále vláda plánuje vymezit pojem superkritické a kritické nerosty nebo převést kompetence pro vydávání závazných stanovisek k umísťování staveb v chráněných ložiskových územích z krajských orgánů na obvodní báňské úřady.

Podle pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí a Českého báňského úřadu je několik základních předpokladů, které musí být naplněny, aby stát mohl využívání nerostných surovin regulovat racionálně. „Stát musí nerostné suroviny vlastnit, musí mít informace o jejich zásobách, musí je umět ochránit pro budoucí využití v rámci územního plánování. Dále musí mít možnost je využívat, musí mít z využívání svých nerostných surovin profit a negativní projevy jejich využívání musí být ekologicky a společensky akceptovatelné,“ uvádí pracovní skupina ve zprávě.

Čtěte také:
Lithiový Geomet povede Čmelík z ČEZ
Energetická soběstačnost je český trumf

Vlastnit pozemek v místě budoucí těžby se podle skupiny stalo základem strategie odpůrců těžby z různých důvodů, jako jsou například ochrana životního prostředí nebo vlastního majetku. Tyto důvody skupina označila za pochopitelné. „Ovšem dalšími důvody jsou spekulativní zisk z prodeje pozemku těžaři nebo bránění těžbě z důvodu konkurenčního boje. Jedním z kroků ke zlepšení postavení státu jako majitele ložiska by mohl být návrat vyvlastnění do horního zákona,“ píše se ve zprávě. „Návrat vyvlastnění musí být zároveň omezen pouze na případy vyvolané potřebami státu nebo regionu,“ dodává pracovní skupina.

Doplnění surovinové politiky státu schválila vláda letos v březnu. Stát podle ní připraví do konce příštího roku program geologického průzkumu s názvem „Bez nerostů nevyrostu“ zaměřený na nerostné suroviny využívané v nových moderních high-tech odvětvích.

Materiál dále počítá s ustanovením takzvaných superkritických surovin, jejichž možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. Půjde o zlato, lithium, uran, rubidium a cesium.

Dokument kromě toho zachovává i skupinu takzvaných kritických nerostů, které jsou mimo jiné důležité pro průmysl. Patří mezi ně antimon, beryllium, fluorit, germanium, chrom, indium, kobalt, kovy platinové skupiny, magnesit, niob, prvky lehkých vzácných zemin, prvky těžkých vzácných zemin, přírodní grafit, wolfram, tantal, zirkonium a titan.