Analytik J&T Michal Šnobr v rozhovoru pro server iUHLI.cz tvrdí, že Češi nevytváří energetickou koncepci do budoucna. „Pořád se pitváme v aktuálním stavu, ale neřešíme budoucnost,“ upozornil.
Podle něj se dá počítat s růstem významu obnovitelných zdrojů (OZE) v rámci geografických možností. Uhlí považuje za ideální překlenovací technologii a věští mu ještě dlouhá desetiletí života, naopak rozvoj jaderné energetiky vnímá jako zásadní problém, zejména kvůli financování. Čím dál víc budou promlouvat další alternativy, jako biometan, bioplyn atd. Budoucnost mají dle Šnobra i paroplynové elektrárny.
Co si myslíte o argumentech lidí, že v případě zachování limitů těžby hnědého uhlí by mohla zdražit energie, která je právě díky uhlí levná. Jsme tak bohatá země jako Německo, abychom si mohli takový obrat v energetice dovolit?
Myslím, si že jsme v takové pozici, že uhelná energetika je pevnou součástí energetického mixu a na dlouhá desetiletí jí zůstane. Už jenom z toho důvodu, že sektor uhelných elektráren v posledních osmi deseti letech prošel zásadní obnovou. My vlastně budeme mít supermoderní Ledvice, Prunéřov, Tušimice, fakticky jako nové. Bude se investovat do Chvaletic. Otázka zůstává, kdo bude investovat do uhelné elektrárny Počerady, jestli Czech Coal nebo ČEZ. V uhelném sektoru jsme připraveni zachovat uhelnou energetiku na desítky let dopředu. A to vůbec nikdo nezpochybňuje. K tomu, aby investice, jež byly v posledních deseti letech udělány, byly rentabilní, potřebujeme, aby současné uhelné elektrárny dál fungovaly, a měly palivo na celou svou životnost.
Pokud by měly být nové jaderné bloky v Česku postaveny někdy kolem roku 2035, nebylo by lepší, aby do té doby bylo uhlí „překlenovací technologií“?
Přesně tak. Řekněme, že Bílina je téměř bez diskusí. Vlastně nám nic vzhledem k vyvíjející se situaci nebrání odložit rozhodnutí o prolomení limitů na lomu ČSA. Ano, dojde k tomu, že v určitém okamžiku bude problematické se k tomu vrátit. Elektrárny jsou dnes zastabilizovaná část energetiky, jsou „novou částí energetiky“ a nikdo je nezpochybňuje. Mnohem větší riziko vidím u toho jádra.
Kvůli financování výstavby nových bloků?
Přesně tak. U jádra vidím zásadní problém. Za prvé vidíte, že v Evropě to za rozumné ceny postavit nejde. Ukazuje se to na všech stranách. A naše energetická koncepce vychází z takového nonsensu. Sázíme na to, že zásadním základem bude bezemisní jaderná energetika. Ale nelze určit, že to bude stavět ČEZ, a to bez dotací. To je absolutní nesmysl. To je neznalost zákonů této země. Není možné nutit podnikatelský subjekt, a to i kdyby to byla stoprocentní dcera ČEZ, aby šel do ztrátového obchodu. Jestliže na tom staví česká energetická koncepce svoji budoucnost, tak říkám, že je to špatně. A to vůbec není diskuse o tom, jestli jádro ano nebo ne.
Češi jádro neodmítají, ale například jaderné úložiště v okolí svého bydliště nechtějí.
Pak je to problém. Lidi si neuvědomují, že jsou to spojené nádoby.
Jak by to nakonec mohlo dopadnout a jaké jsou alternativy?
Jestliže máme dát do přípravy nových bloků jaderné elektrárny Temelín 35 miliard Kč, tak je potřeba si uvědomit, že jsme postavili novou moderní paroplynovou elektrárnu za 14 miliard o výkonu 820 MW. To znamená, že my bychom za 35 miliard, a ono to bude víc, postavili za ty samé peníze dvě a půl, nebo spíš tři moderní paroplynové elektrárny o vyšším výkonu, než by se postavilo v jádře. Ano, variabilní náklady v případě paroplynové elektrárny jsou vyšší, plyn musíme odněkud dovézt. Nicméně součet fixních a variabilních nákladů je u té paroplynové elektrárny nižší než u jádra. Nemám křišťálovou kouli, ale v životě bych nevsadil na jednu kartu, která ještě smete ze světa všechny ostatní varianty. Když v tak malé zemi, tak malé ekonomice, jako jsme my, chcete postupovat tak obrovské riziko, jako jsou finance, technologie a čas u jaderné elektrárny, tak všechno ostatní jde stranou.
Pokud se vrátím k otázce limitů těžby uhlí, nebojí se podle Vás čeští politici rozhodnout?
Z pohledu energetika bych to pochopil. Energiewende je drahá, prosazují ji Němci, protože jsou bohatí. Energiewende se prosazuje proto, že má většinovou podporu, a tak to prostě je. Jestliže veřejné mínění a lidi mají pocit, že cesta do budoucna je zelená energie, pak pro politiky je to přesně ten mandát, po kterém my tady toužíme. Kdybychom měli vládu, která řekne, my ty limity prolomíme a budeme těžit, protože uhlí je kvalitní,a lidi s tím souhlasili, tak je to jednoduché. Problém je, že diskuse kolem limitů i dlouhodobá neschopnost rozhodnout vygradovala. Dnes už je to tak viditelná záležitost, že politici se bojí i přiblížit k problému. Další dogma celé české energetické koncepce a celé české energetiky je plyn. To, když se řekne, tak okamžitě v druhé větě máte bezpečnost. Přitom plynárenství je sektor, který zažívá největší změny a největší rozmach. Směřujeme do budoucna, konkrétně v časovém horizontu viditelné diverzifikaci dodávek. Přesto je to pro Česko základní parametr a bezpečnostní strašák, kterým se zdůvodňuje, že jedinou cestou je jádro.
Proto stále nemáme aktualizovanou Státní energetickou koncepci?
To je úřednický přístup. Není se čemu divit. Když máte zapřažené pořád stejné koně, tak není síla na změnu. Nový ASEK připravují stejní lidé, kteří před třemi roky dělali ASEK, kde predikce spotřeby elektřiny na dvacet let dopředu byla hausnumera, která obhajovala to, aby nový Temelín mohl pracovat od roku 2025. Obhajovala, aby v té době chyběla elektřina. A realita je prostě jinde.