Výbor podpořil novelu energetického zákona

Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba dva nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Odborníci ale varují, že to bude výrazně méně. Koláž iUHLI

Senátní hospodářský výbor hlasy všech svých přítomných členů doporučil Senátu schválit novelu energetického zákona, která zavádí povinnost výrobců elektřiny odvádět státu odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Zavádí tím horní hranici ceny elektřiny u výrobců odstupňovanou podle jejích zdrojů.

Vláda plánuje, že na odvodech vybere asi 80 miliard korun. Senát má předlohu schvalovat ve čtvrtek odpoledne.

Odvod se podle ministerstva průmyslu má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu. Maximální ceny u výrobců elektřiny se budou lišit podle zdroje a měly by zaručit i přiměřený zisk. Správu odvodu bude mít na starosti Energetický regulační úřad a podle vyjádření ministerstva financí na úterním jednání rozpočtového výboru by mu s tím měla pomáhat finanční správa.

Odvod souvisí s daní z neočekávaných zisků, kterou má Senát schvalovat rovněž ve čtvrtek. Tato daň dopadne na energetické i těžařské firmy a banky. Senátní hospodářský výbor včera těsnou většinou hlasů doporučil Senátu schválit vládní daňový balíček, který kromě jiného takzvanou windfall tax zavádí.

Mimořádná daň míří mimo cíl

Vládní návrhy jsou terčem ostré kritiky

Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedla, že oba dva nástroje by měly do státního rozpočtu společně přinést 100 miliard korun. Z toho u daně z neočekávaných zisků předpokládala původně příjem 85 miliard a zbytek měly být odvody z elektřiny.

V důvodové zprávě k návrhu na zavedení odvodů však snížila odhad příjmů z daně. Podle vlády může klesnout až na 45 miliard korun. Pokud by na odvodech stát vybral 80 miliard Kč, pak by mohl celkový výnos představovat 125 miliard korun.

Plány vlády jsou ale terčem ostré kritiky odborníků, zaměstnavatelských svazů, odborů, minoritních akcionářů ČEZ, ale třeba i vládních legislativců. Podle nich hrozí, že jde o tzv., dvojí zdanění, které není v souladu s Ústavou ČR. Podle odborníků je navíc česká cesta velmi pravděpodobně v rozporu s nařízením EU. Problémem je také výše navrhovaných sazeb, která je podle odborníků příliš vysoká a bude firmy nutit k daňovým optimalizacím či dokonce odchodu do zahraničí. V důsledku tak hrozí místo vyššího příjmu naopak jeho propad.