Doba čtení:2 m, 30 s
Chystané projekty na stavbu zdrojů, které mají nahradit stávající uhelné, hlavně jde o plynové teplárny, nabraly několikaleté zpoždění. Již dnes je prakticky jisté, že v nejbližších třech letech žádný větší zdroj nebude dokončen, napsal Ekonomický deník.
Moderní plynové teplárny zahájí provoz nejspíš až v letech 2028 až 2030 a paroplynové elektrárny ještě později. Situaci ozřejmilo oznámení výsledku první aukce na státní podporu pro tyto zdroje. Co se týká větších projektů, většina úspěšných žadatelů zde uvedla očekávané datum dokončení stavby až v roce 2029. Zpoždění je patné také z posunu smluv o připojení nových tepláren k plynovodní síti.
Příčin zpoždění je několik. Dodavatelů plynových turbín a dalších potřebných technologií je málo a po letech útlumu investic v energetice nedokážou uspokojit zvýšenou poptávku ze strany evropských energetických společností.
Bývalý český premiér a současný šéf sdružení tepláren Mirek Topolánek si postěžoval také na lajdácký přístup bývalého ministra průmyslu Jozefa Síkely, který je svým nekonáním v posledních třech letech za vzniklé zpoždění spoluodpovědný. „Pokud stát opravdu nezačne řešit okamžitě situaci dozdrojování pro následujících pěti až deseti let, a bude se stále ukolébávat možností dovozu z neexistujících zdrojů z Německa, zprovozněním jaderných zdrojů pro roce 2035 a dalšími dotacemi do obnovitelných zdrojů, které v zimním období v podstatě nevyrábí, tak může být opravdu problém,“ uvedl.
Neodstavujte uhelné zdroje, radí odborníci
Doporučení oslovených expertů, jak problém zpoždění výstavby nových zdrojů řešit, je jednoznačné. Z pohledu bezpečnosti provozu soustavy je výhodnější nejprve spustit do provozu nové zdroje a až pak vypnout ty staré uhelné.
„Tak si ostatně v mnohem větším měřítku počínají země jako je Čína či Indie, které vidí v bezemisních zdrojích budoucnost a výbornou byznysovou příležitost, ale zároveň s útlumem svých fosilních kapacit nikterak nespěchají. Rozhodně si přílišnými ohledy na vývoj světového klimatu nechtějí ohrozit cestu k vlastní národní ekonomické prosperitě. Méně ideologie a více pragmatismu by Česku a EU jen prospělo,“ zdůraznil energetický konzultant a jednatel firmy ENA Jiří Gavor.
Podobně se vyjádřil také docent pražské ČVUT, národohospodář Lubomír Lízal. „Logické je využít zdroje, které máme a definitivně je odstavit až když mám vhodnou náhradu. Nebo snad lidé vyhodí sice ojetou, ale funkční a technicky vyhovující Octavii, a pak jezdí na dovolenou do Chorvatska na sdílené koloběžce, když na elektromobil nemají? Chybí zde základní ekonomická logika,“ vysvětlil.
S náhradou uhelných tepláren za plynové počítá ve své analýze zdrojové přiměřenosti MAF 2023 také společnost ČEPS, zároveň však dodává, že to nebude stačit. Doporučuje posílit českou energetiku po roce 2030 o řiditelné zdroje v rozsahu 1600 až 1900 megawattů. Jak ale zmínil místopředseda představenstva společnosti ČEPS Svatopluk Vnouček, během posledního dotazování žádná z oslovených energetických firem – s ohledem na nepříznivé tržní podmínky – nepotvrdila zájem takový zdroj postavit.