Doba čtení:2 m, 42 s
Energetický expert a jaderný fyzik Vladimír Wagner v Rozstřelu na serveru idnes.cz vysvětlil, že pokud opravdu Česko chce dospět v roce 2050 k uhlíkové neutralitě a nahradit uhelné zdroje, tak se neobejde bez dostavby Jaderné elektrárny Temelín.
Wagner, který nedávno spolu s dalšími odborníky založil sdružení Realistická energetika a ekologie, které jako svůj cíl vyhlásilo, aby se o budoucnosti evropské energetiky rozhodovalo na základě faktů a přírodních zákonů, nikoli na základě ideologie, rovněž varoval před unáhleným vypínáním uhelných elektráren.
Čtěte také:
ČEZ má dál povolení pro nové bloky v Temelíně
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
Podle něj je klíčové, aby byla Česká republika při přeměně své energetické koncepce a při přechodu od uhelných zdrojů k obnovitelným zdrojům energie a k jádru racionální. Základní chybou by byla ztráta energetické nezávislosti, což by mohlo omezit fungování klíčového českého průmyslu.
Wagner si na rozdíl od některých ekologických aktivistů myslí, že v ČR není možné začít uhelné elektrárny zrušit v nejbližších letech, tedy do roku 2030.
„Podle mého názoru to reálné není. Odstupování od uhelné energetiky by mělo být dáno tím, jak jsme schopni ji nahradit a jestli to pokryje spotřebu našeho průmyslu,“ řekl vědec v pořadu Rozstřel.
Upozornil také na fakt, že uhelné elektrárny nejsme v nejbližším horizontu schopni nahradit. „Protože je musíme nahradit buď nízkoemisními, jadernými nebo plynovými zdroji. A tady je třeba konstatovat, že jsme žádné nové zdroje tohoto typu v poslední době nebudovali, takže jsme se značně zpozdili a neplnili jsme svoji státní energetickou koncepci, kde jaderné a obnovitelné zdroje byly těmi, které měly uhelné elektrárny nahradit. Nevím, jak tohle budeme stíhat,“ vysvětlil s tím, že by se Česko mělo zaměřit na budování nových jaderných a obnovitelných zdrojů. „Kolem roku 2035 budou odcházet i fotovoltaické zdroje, které byly postaveny v roce 2010. A ty budeme muset nahradit. Takže z toho je jasné, že energetických zdrojů budeme opravdu potřebovat hodně,“ zdůraznil Wagner.
Varoval ale před přílišným upínáním se na využití zemního plynu. V případě plynových elektráren je podle Wagnera ve hře hned několik řešení. „Předně se mohou stavět malé plynové zdroje, které umožňují decentralizované řešení. A na druhé straně jsou tu velké plynové zdroje, které by nahrazovaly uhelné bloky. Tam se obávám, že může nastat jeden velký problém,“ upozornil expert.
Plynové elektrárny totiž podle něj nemusejí být dostatečně uhlíkově neutrální. Stejně jako v případě uhlí je i plyn fosilním palivem. „Evropa totiž velice dramaticky tlačí na nízkoemisnost. V okamžiku, kdy nahradíme uhelné elektrárny plynovými, postavíme velké plynové zdroje a Evropa zjistí, že se nevejdou do uhlíkové neutrality, tak nastane tlak, zvýší se cena emisních povolenek a zjistíme, že nové plynové elektrárny, které jsme postavili, musíme zavřít. Tak to třeba vypadá s těmito bloky v Německu.“
Nahrazovat tedy uhelné zdroje plynovými elektrárnami může být podle Wagnera problematické i s ohledem na budoucí stanovisko EU. Řada expertů upozorňuje i na to, že přechod na plynové zdroje může vést k větší energetické závislosti Česka na Rusku. „Je pravda, že plyn dovážíme dominantně z Ruska a určitě ho nenahradíme dovozem zkapalněného plynu od Američanů,“ dodal expert.