Zadusí zelená energie Německo?

Zelená energie dusí německé hospodářství a tím i celou Evropu. Německo zažívá deflaci poprvé od roku 2009. Jedním z faktorů, který k hospodářskému úpadku přispěl, je přechod od uhlí a jaderné energie k obnovitelným zdrojům energie. Přechod k obnovitelným zdrojům energie byl nákladný a průmysl spolu se spotřebiteli platí podstatnou část této ceny. V komentáři pro server Prvnizpravy.cz to napsal Zdeněk Ertl.

Na deflaci má výrazný podíl rozmach obnovitelných zdrojů energie. Ty začaly nahrazovat jak jadernou energii, tak i uhlí, v Německu do té doby nejvíce využívaného zdroje energie s podílem 26 procent na celkovém objemu vyrobené energie. Přestože se může zdát, že posun ve využívání zdrojů energie nesouvisí s ekonomickým poklesem, je docela pravděpodobné, že německý krok směrem k zelené energii je částečně zodpovědný za zpomalení hospodářského růstu.

Anti-nukleární protesty zuřily napříč Německem v roce 2010 a v roce 2011 ještě narostly po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě v Japonsku. Obnovitelné zdroje energie začala německá vláda podporovat dřív, než byly dostatečně vyvinuté a mohly vytvořit srovnatelnou alternativu.

V některých ohledech bylo toto načasování nedomyšlené. Obnovitelné zdroje získaly podporu v Německu podle německého zákona o energii z obnovitelných zdrojů v roce 2000. Vytvořil se právní rámec pro rychlý růst v tomto odvětví. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se tím v uplynulém desetiletí téměř ztrojnásobila. V roce 2011 již 21 procent výroby elektrické energie pocházelo z obnovitelných zdrojů, včetně vodních elektráren, větrných elektráren na pevnině, biomasy a solární energie.

Celkové státní výdaje na tento program byly obrovské. Náklady na výkup solární energie, podle garantovaných tarifů, jsou do současnosti více než 348 miliard eur. Některé odhady předpokládají, že celkové náklady na program by mohly dosáhnout až 680 miliard eur do roku 2022. Způsob, jakým je program nastaven, klade zátěž na spotřebitele. Dotace podle zákona o obnovitelných zdrojích energie se promítají do daní placených spotřebitelem.

Německý přechod k obnovitelným zdrojům energie se podle Ertla neobešel bez významných obětí. Výsledný nárůst nákladů na energii podkopal německou konkurenceschopnost zvýšenými náklady pro odvětví, která nejsou osvobozena od daně z obnovitelných zdrojů energie. Značná část ekonomické zátěže dopadla na spotřebitele, jejichž mzdy by mohly být lépe využity na zvýšení domácí spotřeby, než na dotace podpory obnovitelných zdrojů, protože to by stimulovalo další růst ekonomiky.Berlín již přijal omezení výkupních cen u tarifního systému a od roku 2017 bude neúměrná podpora odstraněna. Bohužel některé z těchto zátěží budou pro německé daňové poplatníky, v důsledku dřívějších tarifů, pokračovat i v příštích letech.

Závěrem tedy můžeme konstatovat, že Německo by mělo posloužit jako varovný příklad pro další státy. Ústupky populismu a nedomyšlené zasahování do vnitřní ekonomiky může ovlivnit hospodářský rozvoj země a celého regionu na dlouhé období. Bohužel politika je většinou přednější a snaha zůstat u vlády důležitější, uzavřel svůj komentář Ertl.

Redakce iUHLI.CZ dodává, že Česká republika je nejen dlouhodobou koncepcí, ale zároveň i faktem, že Německo je hospodářským tahounem Evropské unie, na stavu tamní ekonomiky výrazně závislá. Pokud tedy Německo vlivem Zelené energie oslabí, oslabíme i my. Další otázkou je, jaké nástroje ekologičtí aktivisté použijí u nás a zda budou tvrdě vyžadovat následování příkladu Berlína. Následné škody by pak mohly být fatální. Nejen pro naší energetiku, ale samozřejmě i pro průmysl a obchod. Tím ale utrpí i kvalita života všech občanů ČR. Rozhodnutí je na nás. Následovat Německo, nebo se těmto vizím postavit a prosperovat?