Zájem o uhlí je ve světě rekordní

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o devět procent a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Foto: wikipedia.org

Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt.

Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy, upozornila agentura Bloomberg.

V Německu a v Itálii se nyní uvažuje, že budou opět uvedeny do provozu uhelné elektrárny, které už byly vyřazeny. V Jihoafrické republice se na obvykle klidnou trasu kolem mysu Dobré naděje směrem do Evropy vydává stále více lodí naložených uhlím. V USA spalování uhlí zažívá největší oživení za posledních deset let a Čína znovu otevírá už jednou zavřené doly a plánuje nové.

Zájem o uhlí ve světě má obrovské důsledky pro globální ekonomiku. Vyšší ceny budou nadále podporovat inflaci. Analytici však tvrdí, že přes poslední růst je uhlí stále jedním z relativně nejlevnějších paliv. Stává se tak stále důležitější pro dodávky energie, a to v době, kdy spalování uhlí je největší překážkou v boji proti změnám klimatu. Těžaři mají problémy se zvýšením těžby uhlí, když energetické společností po celém světě požadují další dodávky. Připravují tak půdu pro další fázi globální energetické krize.

Odborníci: Odchod od uhlí nelze uspěchat

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) svět loni vyrobil z uhlí více elektřiny než kdykoliv předtím. Meziročně produkce vzrostla o devět procent a letos se očekává, že celková spotřeba uhlí pro výrobu elektřiny, oceli a další průmyslové využití vzroste skoro o dvě procenta na rekordních více než osm miliard tun. Na této úrovni pak zůstane nejméně do roku 2024.

Podle zprávy Bank of America ze začátku dubna je termální uhlí, které se spaluje v elektrárnách, jedním z nejlevnějších palivových zdrojů s náklady kolem 15 dolarů (342 Kč) za milion britských termálních jednotek. U ropy je to přibližně 25 dolarů a u zemního plynu 35 dolarů.

V Evropské unii, která má jeden z nejambicióznějších klimatických cílů, se loni spotřeba uhlí zvýšila o 12 procent, což byl první růst od roku 2017. V USA spotřeba stoupla o 17 procent a vyšší byla i v Asii, Africe a Latinské Americe. A to vše bylo před nedávným dalším oživením trhu.

IEA v prosinci vydala svůj roční výhled poptávky. Nyní plánuje v červenci vydat pololetní revizi, aby analyzovala dopad války. Bude to poprvé, kdy tak učiní. Poptávka bude kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu pravděpodobně vyšší než v prosinci.

Evropa zoufale hledá způsob, jak snížit závislost na Rusku, jejím hlavním dodavateli fosilních paliv. Usiluje o zákaz ruského uhlí a zároveň o zvýšení celkové spotřeby uhlí. K tomu se snaží snížit spotřebu ruského zemního plynu. Soustředí se tak na představu, že bude schopna platit za dodávky neruského uhlí více než ostatní odběratelé. To je ale hazard, který zvyšuje ceny na světových trzích a který by mohl způsobit, že rozvojové země se budou potýkat s nedostatkem uhlí, píše Bloomberg.

Při střetu aktivisty s realistou padala ostrá slova

Ještě před riskantním krokem Evropy byly dodávky uhlí nejisté. Loni musela být odstavena elektrárna v Německu, protože jí došlo uhlí. Nedostatek uhlí také způsobil výpadky elektřiny v Indii a Číně, které se dohromady na celosvětové spotřebě uhlí podílejí dvěma třetinami.

Ceny uhlí závratně rostou, podle analytiků však není pravděpodobné, že by se zvyšovala i nabídka uhlí. Těžaři se obávají dlouhodobých vyhlídek poptávky, zejména když Organizace spojených národů opakuje názor, že svět musí toto palivo postupně vyřadit.

K chaosu přispívá i to, že politici a firmy v Japonsku a Jižní Koreji také omezují dovoz ruského uhlí. To způsobí, že ještě větší část světa bude pro elektrárny hledat alternativy ke 187 milionům tun uhlí, které Rusko loni vyvezlo. To odpovídá zhruba 18 procentům světového obchodu s energetickým uhlím. Nahradit ho nebude snadné, upozorňuje Bloomberg.

Indonésie, která je předním světovým dodavatelem uhlí pro elektrárny, začátkem roku zastavila vývoz uhlí, aby si zajistila domácí dodávky. Producenti v Austrálii upozornili, že mají pouze omezené možnosti ke zvýšení prodeje. Státní firma Coal India, která je největším těžařem na světě, omezuje dodávky průmyslovým uživatelům a upřednostňuje elektrárny, aby zabránila výpadkům elektřiny pro domácnosti. Vývoz z jihoafrického terminálu Richard Bay loni klesl nejníže za posledních 25 let.

Vzhledem k růstu cen se může stát, že rozvojové země a mladé trhy si nebudou moci dovolit nakupovat toto palivo, aby udržely ekonomiky v chodu. V ohrožení jsou hlavně země v jižní Asii, jako je Pákistán, Srí Lanka a Bangladéš.