Doba čtení:4 m, 35 s
Kdo v České republice ohrožuje energetickou bezpečnost? Podle tiskového mluvčího think tanku realistická energetika a ekologie Milana Smutného jsou to ekologičtí aktivisté. Jiří Koželouh z Hnutí Duha naopak obviňuje zastánce konvenční energetiky.
Ostrá slova obou zmíněných padla v polemice na serveru Neviditelný pes. Vše začalo textem Milana Smutného, který upozornil, že Hnutí DUHA a další ekologické organizace ohrožují energetickou bezpečnost Česka tím, že požadují uzavření uhelných elektráren Počerady a Chvaletice. Jde o výjimky z emisních limitů. Obě elektrárny ji v roce 2021 obdržely na šest let od Ministerstva životního prostředí ČR. Aktivisté ale výjimky napadly, načež o ni elektrárna Chvaletice podle březnového rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě přišla. V případě Počerad soud ještě nerozhodl. To vše v době, kdy prakticky celý svět řeší kvůli válce na Ukrajině zajištění dodávek energií a také jejich ceny, které se vymkly kontrole.
„Hrozba zavření elektráren Chvaletice a také Počerady přichází v době, kdy vláda České republiky na pozadí Putinovy agresívní války proti Ukrajině řeší raketově vzrostlé ceny elektřiny a plynu (jež se zásadně podílejí na dvouciferné inflaci) a snaží se společně s dalšími státu Evropské unie odstřihnout od energetické závislosti na Rusku. Proto se spekuluje o možnosti udělení další výjimky do srpna příštího roku. Pokud by obě elektrárny měly být odstaveny, znamenalo by to spolehnout se zase zejména na drahý ruský zemní plyn,“ upozornil Smutný, podle nějž se svého žalobního „úspěchu“ v dnešní komplikované bezpečnostní a energetické situaci zřejmě zalekly i zmíněné zelené neziskovky. „Dle výroku zástupce Hnutí Duha Jiřího Koželuha platí, že „…pokud se prokáže nutnost dočasného provozu elektrárny kvůli výpadku ruského plynu, tak má ministerstvo možnost udělit kratší výjimku v souladu s rozsudkem soudu“,“ napsal Smutný na svém blogu na serveru idnes, ze kterého text převzal server Neviditelný pes.
Teleky: Snížit cenu povolenek znamená upravit evropskou legislativu
V době, kdy celá Evropská unie usiluje o snížení závislosti na ruském zemním plynu (ČR závisí z 98 %!), nabývají podle mluvčího Realistické energetiky a ekologie bezpečné národní energetické zdroje na zásadním strategickém významu. Vrcholní politici se opakovaně v posledních dnech vyjádřili, že domácí zdroje uhlí budou i v dalších letech nenahraditelné.
„Ze současné kauzy vyvolané zelenými aktivisty je patrný jejich hlavní záměr: nadále bojovat proti stabilním „špinavým“ energetickým zdrojům, aby bylo naprosto nezbytné podpořit dotace do výstavby tzv. obnovitelných zdrojů (OZE), v českých podmínkách hlavně solárních elektráren (FVE) a minoritně do větrných zdrojů. Zelení aktivisté jsou přímo pupeční šňůrou spjati s dotačními lobbisty, kteří horují pro „láci a výhodnost“ OZE. Je přitom příznačné, že za posledních 11 let, kdy dotační zdroje „vyschly“, nebyla postavena ve slunci ani větru žádná větší instalace. Potvrzuje se tak, že nikoli údajně bezemisní výroba elektřiny (kdy každý OZE musí být zálohován), ale získání samotných dotací je základním cílem podnikavců s umně šířeným enviromentálním strachem mezi obyvateli vyspělých zemí včetně Česka,“ upozornil Milan Smutný.
Koželouh: Uhlí nemůže být strategickým řešením
Proti textu Smutného ovšem vystartoval vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh. Podle něj omezené zásoby českého uhlí (zejména toho teplárenského) nemohou být strategickým řešením pro (zcela správné) odstranění závislosti na ruských fosilních palivech.
„Podle propočtů energetických expertů ze společností Ember, E3G, RAP a Bellona (EU can stop Russian gas imports by 2025) je možné se s ukončením dodávek ruského plynu do Evropy vyrovnat do roku 2025. Dvě třetiny lze nahradit rychlým zateplováním domů a dalšími energetickými úsporami a instalací obnovitelných zdrojů a tepelných čerpadel. Třetinu by mohly pokrýt vyšší dodávky plynu ze zámoří,“ napsal v reakci Koželouh.
Je smutné, jak katastrofálně čeští politici energetice nerozumí
Ten zároveň přiznal, že uhlí samozřejmě pomůže s výpadkem ruského plynu v následujících několika letech, a má tedy smysl například ulevit teplárnám, aby zůstaly u uhlí déle a získaný čas využít pro opravdovou transformaci centrálního zásobování založenou na zateplování a rozvoji velkých tepelných čerpadel, geotermální energie či bioplynek na odpady a kaly z čističek.
„Počítat s uhlím po roce 2030 či 2033 by však bylo krajně nezodpovědné, neboť jej zlikviduje konkurence levných obnovitelných zdrojů a samozřejmě celoevropská snaha snižovat emise skleníkových plynů. Klimatická krize nezmizela a od jejího řešení Evropská unie, USA ani zbytek světa neupustí. Receptem je urychlit úspory energie, rozvoj obnovitelných zdrojů, akumulace energie a zlepšovat propojení energetické soustavy v Evropě pro lepší přenos levné elektřiny ze solárních a větrných elektráren,“ popsal recept Hnutí Duha Koželouh.
Uvidíme, jak se bude energetická situace nejen v Česku vyvíjet v příštích měsících a letech. Smutný však před dramatickým nárůstem podílu obnovitelných zdrojů v našem energetickém mixu velmi důrazně varuje.
„Zejména na nové solární elektrárny jsou teď zase pod tvrdým lobbistickým tlakem vymáhány desítky miliard korun nových dotací. Má vzniknout nejméně trojnásobně větší kapacita FVE než dosud, což bude znamenat, že kvůli nadvýrobě a poklesu cen elektřiny hlavně v létě se tyto zdroje budou navzájem kanibalizovat a neuživí se. Vznikne tak politický tlak na to, aby vedle současných investičních dotací postupně získaly opět i provozní dotace. Připomeňme, že při největším tunelu na veřejné finance v období po Listopadu 1989 vznikla do prosince 2010 solární kapacita 2,2 GW, která do roku 2030 odčerpá z peněz daňových poplatníků do kapes solárních baronů přes 800 miliard korun. Tato velmi drahá solární kapacita s omezenou životností kolem 20 let se podílí na celkové roční výrobě elektřiny v ČR z 2,75 %. Ovšem jen tehdy, když svítí slunce. To je pro nejprůmyslovější zemi EU hodně špatná vyhlídka,“ uzavřel mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie.