Doba čtení:5 m, 8 s
S uzavřením poklopů hrází na důlních dílech a s trvalým přerušením větrního i fyzického propojení mezi Dolem ČSM a Dolem Darkov skončila i možnost migrace tvorů vegetujících pod zemí, které každý havíř dobře zná. Tým akademiků z Přírodovědecké fakulty na Ostravské univerzitě na téma živočichů v dole svého času dokonce provedl unikátní průzkum. V rozhovoru pro Měsíčník Horník o něm mluvil zoolog Petr Kočárek.
Koho napadlo zkoumat život v dole ne z pohledu havířů?
Pro havíře je přítomnost cvrčků a některých dalších živočichů – nejčastěji myší a potkanů – běžnou, každodenní záležitostí. Zoolog se ovšem do dolu jen tak nedostane. Podnět na prozkoumání života v podzemí přišel od Ladislava Húsky, bývalého pracovníka darkovské šachty, který se na mne obrátil s dotazy právě ohledně cvrčků v dolech. A jelikož jsem projevil zájem, byli jsme zkontaktováni s vedením tehdejšího Dolu Darkov, které nám poté umožnilo výzkum realizovat. Fárali jsme s běžnou směnou horníků v doprovodu zkušených průvodců i zástupců vedení dolu.
Máte osobně nebo někdo z týmu bližší vztah k hornictví?
U nás na Ostravsku nebo Karvinsku má hornické předky skoro každý. Z našeho čtyřčlenného výzkumného týmu hned tři měli otce horníky. Moje rodina má část kořenů v Čechách, ale i přesto byl i můj táta po část života horníkem, konkrétně na uranu v Příbrami. Od dětství jsem poslouchal hornické historky jak ze šachty, tak z povrchu. Fascinovaly mne podzemní vláčky, kterými horníci jezdili na šichty, později podzemní jezera, zkameněliny… Byly to nicméně takové ty dětské naivní představy. Dnes pohlížím na hornictví úplně jinak – je to především obrovská dřina ve velmi nehostinném prostředí. Klobouk dolů před všemi těmi chlapy!
A jak výzkum probíhal, kolikrát jste fárali, jaké to bylo?
Fárání nebylo úplně jednoduché zařídit, byla zapotřebí řada výjimek z hlediska vybavení, které jsme potřebovali, ale běžně se s ním do dolu nesmí. Proto jsme provedli jednorázovou akci, fárali jsme čtyři, ať toho stihneme co nejvíce a byli jsme na průzkum dobře připraveni. Prozkoumali jsme několik úseků chodeb v 770 metrech pod zemským povrchem. O cvrčcích jsme věděli, cílem průzkumu však bylo zjistit, co všechno tam ještě žije a jak to tam vlastně přežívá. Prozkoumávali jsme metr po metru, prohledávali štěrbiny, odklápěli kameny, lovili nalezené jedince pomocí sítěk a exhaustorů, což jsou nasávačky na drobné živočichy. Osobní zážitek s tímto prostředím byl velmi důležitý. Bylo třeba vidět, jak nehostinné je, jak vysoká je tam teplota, vlhkost a hlavně prašnost.
Přiblížíte výsledky, co vlastně v dole žije a čím se to živí?
V přírodě jsou společenstva tvořena stovkami druhů rostlin a živočichů, kteří mají mezi sebou různé potravní vazby. Živiny vytváří zelené rostliny, to jsou takzvaní primární producenti, na nichž se živí různé druhy živočichů – konzumentů. A na nich zase jiné druhy predátorů i parazitů. Vše to vytváří jeden funkční celek. Byli jsme velmi zvědaví, jak to funguje v dole, kde žádné rostliny nejsou. Zjistili jsme, že zdejší společenstvo je druhově velmi chudé, konkrétně jsme objevili tři druhy bezobratlých živočichů a dva druhy obratlovců. Všechny synantropní, tedy vyhledávající společnost člověka, a s člověkem, horníkem se do dolů také dostali. Veškeré tyto druhy jsou i velmi odolné a potravně nenáročné, protože jsou schopné živit se čímkoliv organickým. Mezi sebou vytvářejí zajímavou potravní síť, protože jsou schopni se živit také sebou navzájem, ne se přímo lovit, žádný z druhů není predátor, ale živit se mršinami těch ostatních. Přesto ani takové společenstvo nemůže dlouhodobě fungovat bez vstupu živin z vnějšku. Kde se ty živiny berou, jsme zjistili na místě, a to i podle koncentrace živočichů kolem odpadkových košů. Ano, veškerý život v dolech je závislý na zbytcích svačin horníků. Při pravidelném fárání to funguje perfektně, podle svědectví horníků vegetují cvrčci v dole nejméně dvacet let. Ovšem ukončení těžby bude znamenat i konec veškerého života v dolech, protože tam prostě nebude co žrát. Podzemní fauna Dolu Darkov se pomalu stává minulostí, avšak zatím nadále prosperuje v sousedním Dole ČSM. Nedávno uzavřené propojení mezi Darkovem a ČSM bylo koridorem i pro drobné živočichy, a fauna obou dolů tak byla stejná.
Zajisté jste výsledky publikovali, co na to odborná komunita?
Publikovali jsme vědeckou studii zaměřenou na jeden z pozorovaných druhů, konkrétně šlo o stínku větší, nicméně článek pojednával i o celém společenstvu v dole. Stínka větší je přitom v podmínkách České republiky vzácný druh s pouze několika nálezy. Údaj o jejím výskytu z Dolu Darkov je první ze Slezska a také je to záznam o nejhlouběji žijící stínce u nás. Abych trochu přiblížil, které druhy tady v dolech vlastně žijí: z bezobratlých živočichů jsou to kromě zmíněné stínky a cvrčků domácích také rybenky domácí, z obratlovců jsou to myši domácí a potkani obecní. Tedy dohromady pět druhů. Článek má ve vědecké komunitě dobré ohlasy, je citován ve vědeckém tisku jak u nás, tak v cizině. Je to přece jen taková zoologická zajímavost.
Co říkáte na chlapy, kteří tam tak hluboko v dole dělají?
Havířina je obrovská dřina v těžkých podmínkách, ten, kdo na šachtě za provozu nikdy nebyl, představí si to jen stěží. My jsme nakoukli, ale i tak nám to rozšířilo obzory. Pro horníky jsme ale i my byli zážitkem. Vždyť též ještě neviděli nikoho běhat v dole se síťkou v ruce … Podle dostupných údajů v tuzemsku ještě nikdy nikdo zoologický průzkum v černouhelných dolech nedělal, takže to byla kuriozita z obou stran.
Bude se výzkum opakovat, máte v dané oblasti novinky?
Náš výzkum jsme už ukončili a publikovali. V loňském roce vyšla ve vědeckém tisku studie z černouhelných dolů v Horním Slezsku v Polsku. Polští kolegové se námi inspirovali a pátrali po cvrčcích v tamních šachtách. Objevili je v několika důlních dílech, nejhlouběji ve 1290 metrech, takže ještě o přibližně půl kilometru hlouběji než my. V různých černouhelných dolech panují velmi podobné podmínky, ať jsou kdekoliv. Takže můžeme očekávat podobná společenstva i jinde v Evropě. Zajímavé by ovšem bylo porovnání se šachtami na ostatních kontinentech, v Asii, Africe, Americe.