Bez jádra to nepůjde, říká Beneš

Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše by se nikdo neměl upínat k tomu, že prodloužení životnosti Dukovan o dalších deset let, tedy do roku 2045 až 2047, je zcela bez rizika. Foto: wikipedia.org

Prodloužení životnosti Dukovan situaci nevyřeší, řekl v rozhovoru pro MF DNES generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Rozhovor přinášíme ve zkrácené formě.

Vláda dlouho tvrdila, že výstavba nových jaderných bloků je jasná věc, jen se hledal vhodný model financování. Teď však otočili a mluví o prodloužení životnosti existujících bloků v Dukovanech o dalších deset let. Čím si tuhle otočku vysvětlujete?

Nemyslím, že je to otočka. To by znamenalo, že úplně měníte plány a jdete jiným směrem. Ale stále probíhají analýzy, máme platnou státní energetickou koncepci, která pracuje s tím, že se bude rozvíjet jádro. V rámci diskusí došla debata na současné bloky, na to, že máme šanci prodlužovat životnost o dalších deset let proti současné koncepci. Pro politiky to byla do jisté míry nová věc. Ale nemyslím, že to znamená, že žádné další jádro nebude.

Čtěte také:
Rosatom je hrozba, varuje generál
BIS varovala Babiše před Rosatomem

Je to minimálně změna rétoriky. „Koupili“ si tedy politici čas, aby měli více prostoru na rozhodnutí?

Politikům to dalo jistý komfort pro nejbližší měsíce, aby nemuseli podléhat tlaku části novinářů, že se musí rozhodnout do konce roku. Chtějí udělat kvalifikované, kompetentní rozhodnutí. Tomu se nedivím, ty analýzy nejsou jednoduché. Ale nemyslím, že by se na ministerstvech za poslední rok nic neudělalo. Přísloví dvakrát měř a jednou řež je u projektu s takovým dopadem na místě. Když se bude přešlapovat léta, tak je to špatné. Ale nemyslím, že to potrvá tak dlouho.

Minimálně z argumentů premiéra Babiše ohledně prodražování a prodlužování výstavby nových bloků jinde ve světě to však vypadá, že už další jádro v Česku nechce…

Obava, kterou premiér popsal, je na místě. Jaderné projekty jsou složité, taková rizika musíme brát vážně. ČEZ ale dál pokračuje s přípravnými kroky, pokud jde o nové reaktory v Dukovanech. Pracujeme na tom, abychom na jaře získali EIA, připravujeme výběrové řízení. Stojí za úvahu, zda si stát nestanovil zbytečně přísný harmonogram. Dlouho jsme měli vládu bez důvěry. Dá se pracovat na zjednodušení legislativy a o to rychleji pak můžeme stavět. Nemyslím, že bychom měli odložit tužky a nic nedělat.

Mluví se i tom, že za tou změnou může být i čerstvé varování ze strany tajných služeb, že by s výstavbou mohl obrovsky stoupnout ruský vliv v Česku. Může to tak být?

Ale jaderná elektrárna, pokud by ji stavěli Rusové, přeci neznamená zvýšené bezpečnostní riziko. Dnes máme v obou elektrárnách jaderné bloky, které jsou původně ruské výroby. A ty – na rozdíl od plynových – nezvyšují závislost na Rusku. Pokud to někdo říká, je to účelová manipulace. Na druhou stranu je jasné, že se tu hraje velká geopolitická hra.

A není to tak, že spíše než o samotnou výstavbu nebo provozování jde o to, co se bude dít předtím?

Jsem přesvědčený, že musí proběhnout transparentní tendr dle jasných kritérií. Pak se vyhodnotí nejlepší nabídka. Nestalo se mi, že by u mě někdo lobboval, aby to bylo jinak.

Maďarskou cestu výstavby nových reaktorů na základě přímého výběru ruského dodavatele tedy v Česku vylučujete?

Nedovedu si představit, že bychom bez soutěže vybrali jednoho dodavatele, udělali s ním mezivládní dohodu. A že by neproběhla soutěž mezi všemi relevantními uchazeči. Ale pokud vítězný uchazeč bude ze země, s níž můžeme udělat mezivládní dohodu, třeba se závazkem podílu místních dodávek, je to možné. Nikdo neříká, že by musela být zrovna s Ruskem. Ale i v maďarském modelu je hodně pozitivních prvků.

Například?

Třeba že projekt pojali jako státní zájem. Úvěr na výstavbu si vzala vláda. A stát na výstavbě nechce vydělat, přistupuje k tomu stejně jako k dálnici nebo železnici. Elektřina tedy bude stát něco mezi 50 a 60 euro za megawatthodinu. Když by to dělal komerční subjekt, bude se návratnost počítat podle požadavků kapitálového trhu a elektřina bude pro občany dvakrát dražší.

Kolik už ČEZ stála příprava na výstavbu nových bloků?

Nejvíc stojí ten tým samotný a příprava na EIA, celkem jsou to stovky milionů korun.

Začali jste už s přípravami na prodloužení životnosti Dukovan?

Věnujeme se tomu dlouhodobě. Děláme analýzy, jestli je správné prodlužovat o deset, dvacet nebo třicet let. A nejsme první na světě, kdo má variantu prodloužení o třicet let, začali s tím v Rusku. Ať se ale nikdo neupíná k tomu, že prodloužení životnosti Dukovan o dalších deset let, tedy do roku 2045 až 2047, je zcela bez rizika.

O jaká rizika jde?

Nejsou primárně technická ani ekonomická, ale hlavně politická. Bude třeba vyjednávat s Unií, s okolními zeměmi. Současná koncepce počítá s prodloužením Dukovan o dvacet let do roku 2035 až 2037. To je střední cesta, ale ani to není úplně jisté. Budou tlaky skončit už v roce 2025.

Aktuální koncepce počítá se zhruba padesátiprocentním podílem jádra na výrobě energie v roce 2040. Dnes máme necelých 30 procent. Mohou ten výpadek nahradit obnovitelné zdroje?

Nové požadavky Bruselu znamenají, že podíl obnovitelných zdrojů, kterého jsme měli dosahovat podle naší koncepce v roce 2040, budeme muset dosáhnout už o deset let dříve. Ale zelené zdroje nenahradí nový jaderný blok. Pokud dáme dohromady udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, pokud nechceme být závislí na ruském plynu, pak si nedokážu představit, že bychom řekli: rozvoj jaderné energetiky není potřeba. Když nepostavíme dodatečné obnovitelné zdroje, nepostavíme nové jádro, neposuneme Dukovany, bude nám chybět zhruba třetina elektřiny.

Požadavky Evropské unie na podíl obnovitelných zdrojů jsou splnitelné?

Vychází to navíc na dva miliony tun biomasy, fotovoltaické panely na střechy, brownfieldy nebo výsypky bývalých dolů, alespoň na čtyři tisíce hektarů. A dále na 450 větrných turbín. Nebo jiná skladba. Nejhorší průchodnost budou mít větrníky, obcím se to nelíbí, na vesnicích to nikdo nechce. Po roce 2020 se fotovoltaika v kombinaci s bateriovým úložištěm dostanou do takových ekonomických čísel, že se budou vyplácet i bez dotací.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Toyota: Výrobci musí zvažovat varianty elektromobility