Doba čtení:2 m, 27 s
Při vytápění rodinných domů spalováním pevných paliv je produkce škodlivin na jednotku produkované energie zhruba desettisíckrát větší než třeba u uhelných elektráren. Právu to řekl Jan Hovorka, vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Po roce 1989 v důsledku úbytku průmyslu a odsíření elektráren tyto zdroje znečištění zásadní měrou poklesly, takže kvalita ovzduší prudce vzrostla. Začínají se ale objevovat nové zdroje, které předtím byly v pozadí. Jedná se navíc o zdroje, které se velmi obtížně regulují. Velké zdroje, nad jistý instalovaný výkon, se regulují dobře, protože pro jejich provoz existují zákonná opatření, jsou jich řádově jen desítky až stovky, a proto je lze dobře kontrolovat. Nově se objevující zdroje znečištění jsou malá topeniště na pevná paliva a ta se kontrolují obtížně, protože jich je obrovské množství. Jejich počet dosahuje téměř poloviny počtu rodinných domů v České republice,“ uvedl Hovorka, podle nějž se problém objevuje zejména v malých obcích, kde se ale aktuálně znečištění ovzduší neměří. V České republice je asi pět tisíc obcí. Český hydrometeorologický ústav, který je zodpovědný za měření kvality ovzduší, má po celé zemi ovšem jen asi 150 stanic.
Čtěte také:
Pardubický kraj počítá i s uhelnými elektrárnami
Greenpeace způsobili milionové škody
„Většina elektřiny u nás se vyrábí spalováním uhlí v elektrárnách, ale je třeba si uvědomit, že produkce škodlivin na jednotku vyráběné kilowatty energie je u elektrárny o čtyři řády nižší než v malých topeništích. Měli jsme možnost měřit reálné emise nad elektrárnou Chvaletice. Maximální koncentrace se v kouřové vlečce pohybovaly kolem 350 mikrogramů na metr krychlový. V uličním kaňonu malých obcí běžně měříme 700,“ vysvětlil Hovorka, který jako příklad uvedl kladenskou čtvrť Švermov.
„Ten přiléhá k průmyslové čtvrti, která je v současné době už v podstatě mrtvá. Stanice ve Švermově tedy neměří průmyslové znečištění, ale měří znečištění ovzduší v místě, kde je asi tisíc domů a jež je položeno v mělkém údolí. Spočítali jsme, že při jisté konstelaci stačí sedm nebo osm kotlů z toho tisíce domů a jen tyto kotle během několika hodin naplní ovzduší údolí spalinami do míry, která překračuje limity. Navíc znečištění v těsné blízkosti komínů je extrémní. Když studenti procházeli s měřáky ulicemi Švermova, aby určili rozdíly mezi jednotlivými částmi ulic, zjistili v uličním kaňonu koncentrace až 750 mikrogramů PM10 na metr krychlový. To je pětkrát více než stanovený limit pro vyhlášení smogové epizody ve velkých městech,“ řekl Hovorka, podle nějž je problém, že v případě lokálních topenišť neexistuje sociální tlak. „U nás se kouřící komín nepovažuje za velký prohřešek, není vytvářen sociální tlak. Tak aby znečišťovateli, když přijde do hospody, ostatní řekli: Podívej se, co ti vychází z komína, já si s tebou pivo nedám.“
Mohlo by vás zajímat:
Patami k výbuchu a zavřete oči
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme