Doba čtení:5 m, 20 s
Horní zákon není zákon o horní komoře anglického parlamentu, ani o horách, je to zákon o ochraně a využití nerostů. Ačkoliv se horní právo vyvíjí zhruba od 13. století, je to téma stále žhavé. Poslanecká sněmovna se s největší pravděpodobností bude od podzimu 2015 zabývat novelou horního zákona, který je klíčovou legislativní normou nejen pro uhelný těžařský sektor, ale i pro těžbu nerostů obecně. Proto web iUHLI.cz přináší k problematice speciál, který na jednom místě poskytne souhrn informací o této právní úpravě včetně její historie a ohlasů na její novelizaci.
Na první pohled se může zdát, že smyslem aktuální novely horního zákona je stanovení jasnějších pravidel pro dobývání nerostných surovin našeho státu. Při projednávání novely horního zákona, které loni v dubnu odstartoval svým návrhem ministr financí Andrej Babiš (ANO), jde ovšem jako vždy spíše o peníze. Více zde
Hnědé uhlí vede
Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) letos v květnu schválila novelu, která mění především dvě podstatné věci. Výši úhrad z vydobytého nerostu a poměr vybraných peněz z poplatků, o které se napříště budou dělit stát a obce. Výsledek? Stát zbohatne, obce zchudnou. Více zde
Na úvod ale neuškodí malý exkurz do historie horního zákona. Jeho podstatou je do určité míry upřednostnit dobývání před ostatními činnostmi, které probíhají na zemském povrchu nad ložisky nerostných surovin. Řeší se především vztah těžaře a vlastníka pozemku. Doposud platí zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), který byl devatenáctkrát novelizován a nyní leží v Poslanecké sněmovně návrh jeho dvacáté změny. Horní zákon ale neřeší zdaleka jen uhlí. Dotýká se také těžby ropy a zemního plynu, stavebních surovin, vápence, kaolínu, keramických písků, jílovce, uranu a dalších surovin.
V současnosti těžaři odvádějí 1,5 procenta z tržní ceny uhlí. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Procentuální rozdělení plateb dle těžených surovin bylo dle údajů Hornické ročenky 2014 následující: 44,31 procenta za hnědé uhlí, 26,20 procenta za ropu a zemní plyn, 14,28 procenta za černé uhlí, 5,10 procenta za vápence, 2,97 procenta za stavební kámen, 1,53 procenta za štěrkopísky, 1,50 procenta za kaolín a 1,29 procenta za keramické písky a jílovce dobývané povrchově. Ostatní nerosty jsou pod jedno procento. Z těchto čísel jasně vyplývá, že největší objem finančních prostředků odvádějí státu těžaři hnědého uhlí. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo doposud obcím asi 200 milionů a státu 66 milionů korun.
Babiš neuspěl
S plánem změnit poplatky za těžbu nerostů přišlo loni v dubnu ministerstvo financí, které označilo současný systém za nevýhodný pro stát a navrhlo desetinásobné zvýšení poplatků z těžby. Od změny si ministr financí Andrej Babiš (ANO) sliboval zvýšení příjmu státní kasy o více než 3,6 miliardy korun. Tak razantní zvýšení poplatků je ovšem nesmysl, protože v jeho důsledku přijde část dělníků v dolech o práci. Masově přejdou z dolů na podporu v nezaměstnanosti a místo těžařských firem je ze sociálních dávek bude živit stát, tedy všichni pracující v České republice.
I proto se Babiš setkal s odporem nejen těžebních firem, ale také odborářů, odborníků, poslanců či představitelů profesních svazů. Ti svorně poukazovali na to, že nelze zvyšovat poplatek z těžby skokově o miliardy bez posouzení dopadů na ekonomiku firem a nezaměstnaností postižené regiony. Babiš navíc sklidil kritiku za to, že se ona částka objevila poněkud předčasně v položce příjmů v návrhu státního rozpočtu, aniž by novela zákona byla řádně prodiskutována a odborně posouzena.
Po složitých jednáních vláda nakonec novelu horního zákona schválila a do parlamentu k projednání odeslala návrh, který zvyšuje poplatek z vytěženého nerostu z původního Babišova desetinásobku na dvojnásobek a úhradu z dobývacího prostoru z původní stokoruny na tisíc korun za hektar. Novela mění rovněž výši odvodu pro obce a pro stát. Původní poměr 75 procent pro obce a 25 procent pro stát se nově mění na 33 procent ve prospěch obcí a zbytek poputuje do státního rozpočtu. Stát tak dostane na úkor obcí větší podíl z poplatků od těžařů. Poplatky dostávají pouze obce, jejichž území jsou dotčena těžbou, takže zbytek ostrouhá, pokud je nebudou těžaři dobrovolně i nadále dotovat ze svých rozpočtů, jako to dělali doposud.
Obce budou tratit
Těžaři doteď odváděli poplatky z tržní ceny nerostů, nově to má být ze skutečně vytěžené suroviny. Premiér Sobotka tvrdí, že obce díky novele dostanou víc peněz. Ze strany obcí jsou však vyjadřovány spíše obavy, že o část finančních prostředků přijdou.
S úpravou nesouhlasí Svaz měst a obcí. Je ale rád, že předkladatelé novely horního zákona alespoň vyšli v legislativním procesu vstříc většině připomínek samospráv. „Sice se nevyšlo vstříc připomínce týkající se zachování poměru rozdělení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů 75 procent pro obce a 25 procent pro státní rozpočet pro všechny nerosty, nicméně stát zdůraznil fakt, že jinými změnami, které novela obsahuje, budou obcím zaručeny příjmy na úrovni roku 2013. Například tím, že se zvyšuje sazba úhrad z dobývacích prostorů, jejíž výnos je příjmem obcí,“ sdělila serveru iUHLI.cz mediální zástupkyně svazu Štěpánka Filipová.
Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává díky novele horního zákona oproti roku 2013 zvýšení příjmů o zhruba 427 milionů korun. Tyto peníze mají být použity například na nápravu škod vzniklých těžbou a na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech postižených útlumem těžby. V jednání bylo rovněž vytvoření fondu, v němž by bylo účelově vázáno 200 milionů korun na řešení sociálních problémů regionů vzniklých v souvislosti s těžbou. S tím ale nesouhlasil ministr financí Babiš, takže toto ustanovení v návrhu novely chybí.
Výše úhrad se dosud nestanovovala zákonem, ale vyhláškou ministerstva průmyslu (dříve vyhláškou ministerstva hospodářství). Výše úhrady bude vypočítávána jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.
Výsledný vládní návrh s předpokládaným dvojnásobným zvýšením poplatků lze považovat za kompromis, který nevzbuzuje jásot, ale je přijatelný jak pro těžaře, tak pro obce i stát. Asi nejvýstižněji to shrnul ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský. „Stále musíme považovat za úspěch, že navýšení se podařilo dojednat jen dvojnásobné, když hrozilo likvidační navýšení desetinásobné.“ S jakým výsledkem skončí cesta novely parlamentem, ukáží následující týdny a měsíce.
Celé znění novely horního zákona ke stažení zde
Přečtěte si komentáře vládního návrhu novely:
Novela horního zákona odvede peníze z regionu
V bitvě o horní zákon vede Babiš 3:0