Doba čtení:1 m, 34 s
Novela horního zákona se v Poslanecké sněmovně posunula do závěrečného třetího čtení. Foto: wikipedia.org Ervin Pospíšil

Včera večer těsně před ukončením jednání stihla Poslanecká sněmovna ve druhém čtení projednat vládní návrh novely Zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, pro nějž se vžilo označení horní zákon. Novelu tak sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování.

K původnímu vládnímu návrhu bylo přidáno již několik pozměňovacích návrhů. Pravděpodobně dojde k prodloužení lhůty, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Původní návrh počítal se lhůtou pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022, pro zbytek nerostů do 30. června 2025. Pirátský poslanec Lukáš Černohorský doporučil tuto lhůtu prodloužit o dva roky na rok 2027. Sněmovní hospodářský výbor ale doporučil prodloužení až do poloviny roku 2030, což se vláda s ohledem na současnou situaci těžebních společností rozhodla podpořit.

Čtěte také:
Franta: Uhelnou komisi ovlivňuje nikým nezvolená skupina
Kvůli nedostatku materiálu budou zdražovat stavby

Šanci na schválení má i další návrh hospodářského výboru, aby sazbu úhrady z vydobytých nerostů vláda měnila v závislosti na změně referenční ceny zhruba každé dva roky. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová by chtěla část výnosů z vytěžených nerostů nechat krajům.

Radim Fiala (SPD) navrhl, aby těžební společnosti musely mít sídlo v Česku a aby vstup zahraničních investorů do těchto společností muselo schválit ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle Fialy by se nemělo stát, aby právo na průzkum a těžbu českého nerostného bohatství získala „nějaká cizí firma“.

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.