Doba čtení:2 m, 25 s
Ne všichni členové Uhelné komise jsou spokojeni s tím, jakým způsobem probíhá její práce. Jedním z nich je Jaromír Franta, delegovaný do Komise za hornické odbory (SOO-CCG). Předpovídá také, že uhelný útlum bude provázet velký růst ceny elektřiny i problémy s vytápěním domácností.
Jaromír Franta ze sdružení odborů SOO-CCG zahajuje seriál aktuálních rozhovorů iUHLI.cz se členy Uhelné komise.
Jste spokojeni s kvalitou a včasností dodání podkladů, které dostáváte pro jednání pracovních skupin i samotné Komise?
S kvalitou a včasností dodávání podkladů jsem celkem spokojen. S čím mám problém, jsou zásahy samovolně vzniknuvší skupiny složené ze spolupředsedů Uhelné komise a vedoucích Pracovních skupin, kteří svými pokyny zasahují do práce Pracovních skupin a narušují její kontinuitu a návaznost prací a diskuzí. Víc to nebudu komentovat.
Čtěte také:
O čem rozhodne Uhelná komise?
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
Vy osobně považujete rok 2033, o kterém se nyní začalo více mluvit, jako termín konce uhlí v energetice za reálný? Kolik tahle rychlost podle vás bude stát?
Rok 2033 jako termín odchodu je nereálný až nebezpečný. Případný brzký odchod od uhlí nás bude stát hodně: významný nedostatek elektrické energie, enormní nárůst ceny elektrické energie, bezpečnostní oslabení ČR, výpadky dodávek energie a tak dále…
Jaký klimatický přínos – z pohledu snížení emisí CO2 – by tento termín útlumu měl? Je to vyčíslené?
Jakási vyčíslení existují. Dle mého ale žádný přínos z pohledu snížení CO2 nebude, protože se budeme v Evropě uskromňovat a v Asii a Americe se emise CO2 budou zvyšovat.
Čím uhlí ve výrobě elektřiny a tepla nahradíme? Co všechno se musí fyzicky vybudovat, aby mohlo Česko fungovat bez uhlí?
Na poslední Pracovní skupině 1 jsem doporučoval odchod od uhlí v roce 2050 a to za předpokladu, že Evropská komise ČR pomůže svým požehnáním k výstavbě jaderných bloků, které nejenom, že nahradí z větší části výpadek uhlí, ale i dosluhující jaderné bloky.
Ví se, kdo bude budovat nové zdroje? A kdo je bude platit?
Kdo bude budovat nové zdroje nevím. Platit to bude daňový poplatník a to velmi draze a nejenom penězi.
Co bude s odstavenými uhelnými kapacitami? Zůstanou v záloze a pro případy nepříznivého počasí, nebo se mají zbourat?
Když už, tak bych několik významných záložních uhelných zdrojů držel v konzervaci a v době kdy nás obnovitelné zdroje zklamou, tak se díky nim můžeme k elektřině dostat dříve než v případě úplné likvidace uhelných zdrojů.
Čím budou bez uhlí topit domácnosti, především na vesnicích? Těch je totiž plynofikovaná jen asi polovina.
Nakradeným dřevem pokud nám kůrovec nějaké nechá k dispozici, plastem, gumovkami a tak dále. Takže se budeme v obcích, ale i městech opět trávit kouřem ze všeho co hoří. To bude další „přínos“ neuváženého a předčasného odchodu od uhlí pro životní prostředí.