Sněmovna schválila horní zákon bez senátních změn

Novela horního zákona byla definitivně schválena a čeká již pouze na podpis prezidenta republiky. Foto: wikipedia.org Ervin Pospíšil

Poslanecká sněmovna schválila původní verzi novely horního zákona, která těžebním firmám prodlouží lhůtu na shromáždění peněz k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou až do poloviny roku 2030. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Poslanci tak přehlasovali pozměňovací návrh Senátu, podle nějž by kraje, kde se těží, dostaly část výnosu z poplatku z vytěžených nerostů. Ty se tak budou dál dělit mezi stát a těžbou dotčené obce.

U hnědého uhlí nyní získávají obce 33 procent a stát 67 procent poplatku. Podle Senátu měl stát dostávat jen 30 procent a zbývajících 37 procent kraje, které jsou těžbou postiženy. Karlovarský kraj by tím získal do rozpočtu navíc přibližně 45 milionů ročně, Ústecký potom přibližně 180 milionů ročně.

Čtěte také:
Konec uhlí v roce 2033 by byla nezodpovědnost
Kvůli nedostatku materiálu budou zdražovat stavby

Proti senátní úpravě se postavili jak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), tak ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Kritikům vadilo mimo jiné to, že kraje by neměli využití výnosu z poplatků účelově stanoveno.

Prodloužení lhůty, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, kritizovali ekologičtí aktivisté. Poslanci i senátoři ale odmítli jejich návrhy zachovat lhůtu pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022 a pro zbytek nerostů do 30. června 2025.

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Stávající sazby budou platit do konce roku.