Prezident podepsal novelu horniho zakona

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů. Foto: hrad.cz

Lhůta, v níž mají těžební firmy shromáždit peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou, bude prodloužena do poloviny roku 2030. Změnu přinese novela horního zákona, kterou podepsal prezident Miloš Zeman.

Dosavadní zákon počítá se lhůtou pro financování sanace pozemků po těžbě všech druhů uhlí do 30. června 2022, pro zbytek nerostů do 30. června 2025.

Čtěte také:
Energetika pod palbou politiky
Odborníci: Uhelné zdroje je před vypnutím třeba nahradit

Posun těchto termínů, které byly schváleny předloni, dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Hnutí Duha považovala za nutné zachovat termín převedení peněz na rekultivace do 30. června 2022, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát.

Novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.