Doba čtení:2 m, 25 s
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo soubor opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek energií i pro případ rychlého útlumu uhelných zdrojů. Podle úřadu zajistí bezpečnost dodávek elektřiny a tepla i v případě nejrizikovějších scénářů vývoje energetiky v Česku.
Opatření, která počítají s tím, že ČR bude v budoucnu po určitou dobu více elektřiny dovážet než vyvážet, projednala vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Realistický scénář podle ministerstva počítá s útlumem uhelných zdrojů do roku 2030, kritický scénář do roku 2027.
„Cílem našich analýz bylo nejen vytvořit co nejpřesnější odhad dalšího rozvoje české energetiky, ale především se připravit i na kritické scénáře. Proto jsme ve spolupráci se zástupci energetického sektoru a provozovatelem přenosové soustavy spočítali různé scénáře, včetně toho kritického, a připravili podpůrná opatření, která i v případě negativního vývoje zajistí bezpečnost dodávek elektřiny i tepla pro české domácnosti i firmy,“ řekl Síkela.
Kritický scénář podle něj zahrnuje kombinaci několika velmi nepravděpodobných událostí, jako je rychlé ukončení provozu všech uhelných elektráren do roku 2027, omezení výroby elektřiny z jiných zdrojů či pomalejší rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. „I v tomto extrémním scénáři analýzy potvrdily, že bezpečnost dodávek elektřiny a tepla zůstane zachována,“ podotkl Síkela.
Fotovoltaika vyžaduje mnoho. Přináší málo
Hlavním cílem zpracovaných opatření je podle MPO rychlejší rozvoj nových zdrojů prostřednictvím zjednodušení jejich povolování a rozšířením finanční podpory zdrojů k zajištění dekarbonizace. „Půjde o zdroje jako zemní plyn, ale také vodík či technologie pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého,“ popsal jedno z opatření vrchní ředitel sekce energetiky MPO René Neděla.
Mezi další opatření patří ukotvení kapacitních mechanismů do české legislativy, jejichž zavedení bude možné v případě, že by podle analýz ČEPS hrozil nedostatek elektřiny i při zohlednění dovozů. Další mechanismy mají podle ministerstva urychlit povolovací procesy zjednodušením administrativních postupů a snížením zátěže pro investory. Jedno z krizových opatření pro zvlášť krajní případy pak počítá také s úpravou energetického zákona, která umožní Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) zasáhnout a zajistit provoz zdrojů nutných pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Další kroky se týkají přípravy řízení elektrizační soustavy při útlumu uhelných zdrojů.
MPO také připustilo, že Česko bude v příštích letech po určité časové období dovážet více elektřiny, než vyveze. „Tato změna nebude mít negativní důsledky na zákazníky. Již nyní ostatně ve chvílích, kdy to je ekonomicky výhodné, elektřinu dovážíme a tento dovoz pokrývá asi pětinu naší roční spotřeby,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. Podle analýz ČEPS zůstane dostupnost elektřiny na okolních trzích dostatečná pro dovoz do Česka i v případě kritických scénářů. Česko je v současnosti stále vývozcem elektřiny. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, loni činilo 9,2 TWh. Postupně však klesá.