Němci pálí uhlí stejně jako Češi

Největší česká uhelná elektrárna stojí v Prunéřově, provozuje ji společnost ČEZ. Foto: ČEZ

Více než polovina elektřiny vyráběné v Česku i Německu pochází z fosilních zdrojů, především z uhlí. V úterý 9. května dopoledne to bylo v Německu 58 procent, zatímco u Česka to bylo 53 procent.

U obou zemí šlo převážně o elektřinu vyráběnou v uhelných elektrárnách, méně pak z plynových elektráren. V případě našich západních sousedů ale výroba elektřiny z fosilních paliv kolísá více než u Česka. Minulý týden byl tento podíl u Německa nižší než u Česka, když kvůli dobrým povětrnostním podmínkám dočasně stoupl výkon německých větrných elektráren, uvedl server novinky.cz.

Čtěte také:
Nové emisní limity vyjdou na miliardy
Polsko chce podporu pro uhelné elektrárny

Jednoznačně se ale ukazuje, že ekologicky orientované Německo se bez uhlí neobejde, protože se po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 rozhodlo k odklonu od jaderné elektřiny a postupně je uzavírá. I když vybudovalo velké větrné parky na severu země, nemůže se na ně kvůli značené kolísavosti výkonu úplně spoléhat.

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost se ale nenaplnilo strašení některých expertů a emise se po odstavení jaderných reaktorů výrazně nezvýšily. „Německé emise oxidu uhličitého jsou zhruba o čtvrtinu menší než v roce 1990. Přibližně třetina německé elektřiny připadá na obnovitelné zdroje,“ řekl.

Upozornil také na to, že Německo počítá s postupným ústupem od uhlí. „Uvnitř německé politiky se vede debata, jak rychlé by mělo být. Zelené skupiny tlačí na větší růst obnovitelných zdrojů a rychlejší ústup od uhelných elektráren,“ uvedl Sedlák.

Nejvíce elektřiny z fosilních paliv v Evropě vyrábí Polsko (převážně z uhlí) a Estonsko, kde většinu elektřiny vyrábějí originálním způsobem – spalováním ropných břidlic. Na druhou stranu ve Francii pochází z fosilních zdrojů méně než desetina produkce elektřiny, energetika země stojí na jaderných elektrárnách. V Norsku pochází prakticky veškerá elektřina z vodních elektráren, ve Švédsku z kombinace vodních a jaderných.

Budoucnost elektřiny z fosilních paliv v Evropě je nejistá kvůli sílícímu tlaku na ochranu životního prostředí z Bruselu. S postupným odklonem od uhlí počítá i česká státní energetická koncepce, podle které se má zvyšovat zejména podíl jádra. Toto zvýšení je ale závislé na výstavbě nových bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Jedná se o investice v řádu stovek miliard korun, jejichž krytí zatím stát odmítá garantovat.

Nové uhelné elektrárny z těchto důvodů nehodlá budovat největší tuzemská energetická firma ČEZ. Vedení firmy i proto podpořilo prodej starší uhelné elektrárny Počerady společnosti CzechCoal miliardáře Pavla Tykače. Dozorčí rada ČEZ ale nakonec rozhodnutí o prodeji odložila. Spekuluje se, že se prodej elektrárny stal předmětem politického boje o ovládnutí společnosti ČEZ. Odborníci totiž prodej považují za oboustranně výhodný.

Čtěte také:
V Americe spustili čistou uhelnou elektrárnu
Chrání banky klima nebo své zisky?
JPMorgan ukončí podporu uhlí