Variant řešení úpadku OKD přibývá. Aktuálně se rozšířily o nabídku případné koupě OKD od Pavla Tykače (Czech Coal Group) a René Holečka (Advanced World Transport), přičemž tuto dvojici by měly doplnit odbory OKD. Nabídka údajně uvažuje také o možnosti odkoupit pohledávky současných vlastníků OKD.
K uskutečnění této myšlenky vede však asi ještě dlouhá cesta a šance jsou v tomto okamžiku nevelké. Možná ale, že příští hodiny a dny přinesou více informací k otázkám, které tento návrh, jak byl zatím prezentován v médiích, provázejí. Otázek lze nalézt alespoň pět.
Prodej OKD?
Tento bod souvisí s tím, že konkrétní obsah nabídky nebyl vlastně zveřejněn. Rýsují se tak dvě podotázky. Kdo s kým se musí dohodnout? Je třeba připomenout, že zatím jsou pány OKD stále jeho akcionáři. Měli by to být tedy oni, kteří budou, nebo nebudou souhlasit s prodejem OKD. S případným prodejem by pak musel souhlasit také insolvenční správce a insolvenční soud (ještě se k tomu vrátíme níže).
Čtěte také:
Analytici: Zájem Tykače o OKD má logiku
Proč krouží miliardáři kolem OKD?
AHG a triumvirát – Tykač, Holeček, odbory se ale zatím u společného stolu nesešli. Alespoň tak lze soudit ze zpráv a komentářů. Ani v době před vyhlášením insolvence nedošlo k nějakým jednáním potenciálních zájemců (tehdy Petr Paukner spolu s podnikateli Petrem Otavou a Martinem Ulčákem, nebo samostatně Pavol Krúpa) s akcionáři OKD. Skoro by se dalo říci, že AHG o taková jednání nemělo zájem, pokud by protistranou nebyl český stát.
Dále je příznačné, že nabídky a postoje k OKD se více předávají prostřednictvím médií než na společných schůzkách, korespondencí apod. A to platí asi stejnou měrou pro všechny zainteresované strany. Rovněž to může svědčit o stále raném stádiu nějakých potenciálních dohod.
Na stole leží také otázka ceny a dalších kupních podmínek. Potíž může být v tom, že obě strany mohou mít zcela odlišné pohledy na prodejní – kupní cenu a na další podmínky doprovázející prodej. Konkrétní čísla a formulace na veřejnosti nepadla a zkušenost je taková, že právě tato jednání bývají nejsložitější.
Garance státu?
Téma garancí státu provází kauzu OKD od samého počátku. Postoje se mohou velmi lišit, ale v jednom se strany shodují nebo mohou shodnout, a to v poskytnutí garancí ze strany státu.
Těžko se věří tomu, že Tykač a Holeček na zárukách státu údajně netrvají. Z jejich úst, pokud se dalo dohledat, takové ujištění nezaznělo. Pokud by to byla skutečně pravda, museli by ve skutečnosti počítat s konkurzem nebo by se garance státu skrývala někde v pozadí. Mohli bychom asi leccos v tomto směru odvodit, pokud by se například na kupní smlouvě objevil mezi podpisy i podpis českého státu.
Poskytnutí garancí ze strany státu se jeví jako dosti nevýhodné, i když v tomto okamžiku není znám přesný obsah takových záruk. Nejde jen o to, že by poskytoval neodůvodněnou pomoc soukromým subjektům, ale také by tak trochu poškozoval všechny ostatní daňové poplatníky a především by poskytoval záruky něčemu, nad čím nemá vládu.
Co by tomu řekli jiní zájemci?
Zkusme si představit, že by na prodej OKD do rukou zmíněného triumvirátu dojít mohlo. Pak bychom mohli očekávat, že by se právem ozvali ostatní potenciální zájemci: proč nebyli oficiálně vyzvání k nabídce na koupi OKD? Jednostranný postup by se nemusel líbit ani insolvenčnímu správci.
Lze to zakomponovat do probíhajícího procesu insolvenčního řízení?
Firma je již ve stavu úpadku (insolvence) schváleném insolvenčním soudem. Jakékoliv řešení asi musí být proto do tohoto režimu zakomponováno, aby se stalo součástí procesu řešení insolvence zakotveného v budoucím soudním rozhodnutí.
Možná trochu složitě řečeno, ale postatou je, že nyní je celý vývoj více svázán a předepisován zákonem.
Dá se to vše vůbec stihnout, než dojde OKD poslední koruna?
Do devátého července, kdy končí lhůta přihlášení pohledávek, a do desátého srpna, na kdy je svolána schůze věřitelů, je to dlouhá doba. OKD varuje, že peníze dojdou v červnu (již dluží i státu na sociálním pojištění sedmdesát milionů). Je těžké si ale představit, jak nevynechat všechny zákonné lhůty, které proces vedení úpadku provázejí. Možná pomohou právníci, možná někdo zariskuje a na provoz OKD něco zapůjčí.
Návrhy na řešení mohou být tedy na první pohled pozitivní, ale zrealizovat je v rámci práva a panujícího statu quo nemusí být jednoduché. Ve hře je příliš mnoho zájmů a stanoviska různých zainteresovaných stran se dosti liší. Proto je zatím obtížně představitelné, že by si všichni tak snadno mohli během krátké doby podat ruce.
Na závěr jen dodejme, že seznam přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení OKD se rozrůstá. Jak se dalo předpokládat, s největší pohledávkou přes 9,5 miliardy korun přišla londýnská Citibank reprezentující držitele dluhopisů NWR, za které se OKD zaručilo. Ostatních bezmála šedesát firem, které své pohledávky zatím přihlásily, nárokuje obvykle jednotky, či maximálně desítky milionů korun, pokud bylo možno z náhodného průzkumu usoudit.
Mohlo by vás zajímat:
V Severní Karolíně mají ze solárů hrůzu
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme
Německá Energiewende ohrožuje chudé