Připomíná to příběh Davida a Goliáše. Plán miliardáře Daniela Křetínského vybudovat v Krušných horách větrný park narazil na ochranu několika ohrožených živočichů v čele s tetřívkem obecným.
Křetínského firma VTE Moldava II usiluje o realizaci projektu už šest let, záměr podporuje i vedení přilehlé obce Moldava. Kvůli přítomnosti ohrožených druhů ale nedosáhl projekt na důležitá dílčí povolení, bez nichž nelze začít stavět. „Žádost o povolení výjimky pro záměr byla zamítnuta pro čtyři druhy,“ sdělila serveru lidovky.cz Lucie Dosedělová, mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje, jenž ve věci rozhoduje.
Čtěte také:
Křetínský polskou elektrárnu zatím nekoupí
Křetínský začal těžit na dole Peres
Protože 18 větrných elektráren má vyrůst v katastru obce Moldava v biologicky cenných lokalitách Natura 2000 a Ptačí oblast Východní Krušné hory, investor potřebuje získat takzvané výjimky z ochrany životního prostředí. Výjimky jsou nutné k tomu, aby mohla Křetínského firma získat stavební povolení. Vydání výjimek úřad zarazil kvůli chřástalovi, bekasině, křepelce a především tetřívkovi, pro které by výstavba větrného parku představovala znatelný zásah do jejich přirozeného prostředí.
„Nejvážnější situace je u tetřívka, jehož stavy v celé ptačí oblasti Východní Krušné hory dlouhodobě klesají a zároveň, zřejmě v důsledku odrůstání lesa v imisní oblasti, v posledních čtyřech letech přesunul svá tokaniště přímo do prostoru výstavby,“ vysvětlila mluvčí Dosedělová.
Investor se chce proti rozhodnutí úředníků bránit, odvolal se na ministerstvo životního prostředí. Resort může verdikt krajského úřadu zvrátit. Vzhledem ke kritickému stavu tetřívka je však otázkou, zda firmě vyhoví. „Domníváme se, že jsme splnili veškeré zákonné požadavky pro udělení výjimky. Obracíme se na ministerstvo, aby určilo podmínky, za nichž bude možno projekt realizovat,“ sdělil Daniel Častvaj, mluvčí Energetického a průmyslového holdingu, kde většinu drží Křetínský a do něhož VTE Moldava II spadá.
Větrný park má tvořit celkem 18 větrných elektráren, které se mají tyčit do výšky 154 až 186 metrů. Investor počítá s tím, že za rok vyrobí 156 tisíc megawatthodin elektrické energie.
Daniel Křetínský je velmi aktivní i v uhelném sektoru. V loňském roce například koupil německá hnědouhelná aktiva od švédského koncernu Vattenfall, usiluje rovněž o získání polské uhelné elektrárny v Rybniku. Její prodej však zatím zablokovala polská vláda.
Mohlo by vás zajímat:
Tajuplná uhelná lebka
Chrání banky klima nebo své zisky?
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu