Doba čtení:2 m, 1 s
Nová polská vláda má v úmyslu zavést přísnější pravidla pro výrobu energie z větru. Připravovaný zákon vlády vedle nových poplatků určuje minimální vzdálenost větrných elektráren od domácnosti, škol a přírodních rezervací, která by měla být minimálně desetinásobná oproti výšce větrníků.
V průměru by šlo o zhruba 1,5 km. Legislativní úprava by se neměla vztahovat pouze na nová zařízení, ale i na stávající větrné elektrárny. Polsko zvažuje také snížení podpory pro obnovitelné zdroje energie. Místo toho polská vláda plánuje investovat do těžby a využívání uhlí. Polský uhelný sektor se totiž kvůli nízkým cenám uhlí nachází ve vážných problémech.
Energetickou bezpečnost zajistí uhlí
Polsko se chystá v příštích letech investovat více než 300 miliard korun do výstavby nových uhelných elektráren. Jejich úkolem bude podle nového ministra energetiky Krzysztofa Tchórzewského zajistit dostatek energie, až budou uzavřeny stávající zastaralé zdroje.
Čtěte také:
Spojí černé uhlí Čechy a Poláky?
Polská vláda pokračuje v záchraně hornictví
Vzhledem k tomu, že v Polsku pomalu končí životnost zastaralých hnědouhelných a černouhelných elektráren, je třeba stavět nové. Do roku 2020 mají být dle plánu uvedeny do provozu zdroje o celkovém výkonu 6,5 gigawat, do roku 2030 potom téměř dvojnásobek. Ve velké většině půjde o černouhlené bloky.
V rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita ministr Tchórzewski potvrdil, že výstavba uhelných bloků je pro vládu prioritní. Za stejné peníze totiž lze získat až čtyřnásobek výkonu než z jádra. „Vybudování atomové elektrárny o výkonu pěti gigawatt nás bude stát 50 miliard zlotých (přes 300 miliard korun), za stejné peníze můžeme získat 20 gigawatt z uhelných bloků,“ uvedl ministr, který odhadl potřebné investice do nových zdrojů až na 60 miliard zlotých (zhruba 370 miliard korun).
Polsko nechce zanedbat ani rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), nepřistupuje k nim však zdaleka tak překotně, jako například Německo. „Máme větrné elektrárny o instalovaném výkonu pěti gigawatt, ale jde o nestabilní zdroje, což zvyšuje náklady. V loňském roce nás stála podpora OZE čtyři miliardy zlotých (cca 26 miliard korun),“ uvedl Tchórzewski. Podle něj se Polsko zaměří na výstavbu paroplynových elektráren, která byla zanedbána. Počítá se i s dalšími větrnými elektrárny, například v Bieszczadech na jihovýchodě země, kde však zatím chybí dostatečná infrastruktura. Velkým tématem jsou rovněž větrné elektrárny v Baltském moři.
Mohlo by vás zajímat:
Vydrží největší těžař uhlí v EU do jara?
Visegrádská skupina uhlí chce
Poláci za pololetí vytěžili 34 milionů tun uhlí