Podle analytiků je reorganizace společnosti OKD, o které rozhodli věřitelé, pro firmu šancí na přežití. Vyhráno ale není.
Podle odborníků bude nyní důležitá diskuse nad finančním plánem reorganizace. Připomínají také, že díky rozhodnutí věřitelů by měla OKD získat od státu půjčku 700 milionů korun. Ta však podle nich pomůže jen na několik měsíců.
Čtěte také:
Hrozí arbitráž českému státu kvůli OKD?
Věřitelé povolili reorganizaci OKD
„Dlouhodobě přežití bude záviset na tom, jestli firma dokáže přikročit k nepopulárnímu škrtání nákladů. Velmi pravděpodobné je zavření nevýnosných dolů Paskov a Darkov,“ uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Odbory, které odmítají snižování mezd a propuštění, by si podle něj měly uvědomit, že bez snižování osobních nákladů nebude reorganizace úspěšná. „Taktéž by byla vhodná pomoc ze strany odběratelů, kteří by mohli nakoupit uhlí do zásoby, a tím poskytnou OKD hotovost,“ podotkl Tomčiak.
Analytik Petr Hlinomaz označil dnešní rozhodnutí za mírně překvapivé, ale pozitivní. „Z dostupných informací se totiž nezdálo, že by v otázce finančního plánu reorganizace byly věci tak daleko a věřitelé se mohli tak rychle shodnout. Možná jde tedy v tento okamžik více o projev vůle řešit problém OKD reorganizací, než že by byl na stole podrobný a reálný finanční plán, jak OKD cestou reorganizace vést,“ uvedl Hlinomaz.
Právě diskuse nad finančním plánem reorganizace bude podle Hlinomaze dalším krokem, který bude třeba řešit. „Čekal bych, že i tento plán bude muset být odsouhlasen věřiteli a insolvenčním soudem,“ dodal.
V případě OKD lze jednoznačně mluvit o klinické smrti
Těžba uhlí na Ostravsku již ztratila podle analytika společnosti Chytrý Honza Františka Bostla ekonomický význam. „V případě OKD lze jednoznačně mluvit o klinické smrti bez ohledu na to, jak dlouho a jakým způsobem se bude uměle držet při životě,“ řekl Bostl.
Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy ale samotná reorganizace svůj ekonomický smysl má. „Je to smysluplné, jelikož po koksovatelném uhlí bude v regionu nadále existovat určitá poptávka, a to ze strany hutí, oceláren a podobně. Představitelný je tak nakonec jen částečný, nikoli úplný útlum těžby,“ uvedl. Podle něj ale nesmí nad ekonomickým motivem převáží politický. „Ekonomicky nerentabilní byznys prostě musí odejít z trhu, stát by se měl případně pouze následně zasazovat o zmírnění neblahého sociálního dopadu,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat:
Nejsevernější švédské město se přesune
Rekultivace po hornolužicku
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody