Když požádala na začátku loňského roku chvaletická elektrárna u emisí oxidů dusíku a zbytkové rtuti, u kterých by další nevelké snižování vyžadovalo neúměrně vysokou investici, o dočasnou výjimku z požadavků nové směrnice BREF/BAT platné od roku 2021, strhlo se mezi ekologickými aktivisty peklo. Současné žádosti ČEZ však ukazují, že jde o nutnost.
A právě proto se s výjimkami počítalo i v legislativě. Udělit výjimku v případě, že investice do splnění limitů je neúměrně vysoká oproti dosaženému zlepšení životního prostředí, umožňují Evropské směrnice IED i BREF/BAT a český zákon o ochraně ovzduší.
Čtěte také:
Česko nesmí přijmout „uhlíkovou neutralitu“ do 2050
Energetická soběstačnost je český trumf
Nové normy jsou totiž natolik přísné, že se teprve vyvíjejí technologie, jak jich dosáhnout. Podle ČEZ je navíc například u rtuti problém, že budoucí celoevropský limit je pouhých sedm tisícin miligramu, což je něco desetkrát menšího, než je zrnko jemně mleté soli. Nejdřív proto bylo nutné se naučit takto malé množství vůbec měřit. ČEZ proto v posledních letech rozběhl za pomoci univerzit a jiných výzkumných institucí rozsáhlý program výzkumu a vývoje nejefektivnější technologie na snížení emisí rtuti. Náklady na výzkumný program se podle firmy pohybovaly v řádu stovek milionů korun.
To potvrdil i ředitel i ředitel chvaletické elektrárny Václav Matys, podle nějž jsou hodnoty, na které potřebuje elektrárna výjimku, tak minoritní, že by vůbec nic v ekosystému nezpůsobily. Podíl elektrárny na celkových imisích NOx by se snížil o pouhých 0,05 % pro okolí elektrárny a maximálně o 0,02 % pro město Pardubice. To vše by stálo zhruba 1,4 miliardy korun.
Energetické firmy v čele s ČEZ investovaly a dále investují do ekologizace elektráren i tepláren stovky miliard korun. Výsledkem je významné snížení emisí prachu, skleníkových plynů i dalších látek. Každý, kdo žije v blízkosti některé z elektráren, potvrdí, že současná situace se s minulostí absolutně nedá srovnávat.
Ekologickým aktivistům je to však stále málo. Důvod je jednoduchý. Nezajímá je matematika, ekonomika, dokonce ani potřeba spolehlivých dodávek elektřiny a tepla. Oni zkrátka nemají rádi uhlí, někteří z nich navíc nenávidějí kapitalismus, podnikání a soukromé vlastnictví. Jestli jsou motivováni například i finančně od nejrůznějších solárních baronů či dalších osob, pro které je tzv. zelená energetika mnohamiliardovým byznysem, je zatím nezodpovězenou otázkou. V každém případě jim však svým tlakem ke zmíněným miliardám pomáhají. Platíme je, většinou naprosto nedobrovolně, bohužel my všichni.
Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo