Nezvládnutá zelená transformace německé energetiky, tzv. „Energiewende“, způsobuje stále větší problémy ekonomice našich západních sousedů. Špatnou zprávou je, že s sebou do recese stahují Němci také Česko.
Experti z mnichovského ústavu Ifo uvádějí, že důležitým viníkem je odstavování stabilních energetických zdrojů a překotná sázka na zdroje obnovitelné. Požádali o hodnocení více než dvě stovky německých ekonomů a dalších akademických expertů. Ti vystavili Energiewende velmi nelichotivé vysvědčení.
Podle většiny expertů klimatická politika nejde správným směrem, ohrožuje konkurenceschopnost německé ekonomiky, a navíc dokonce škodí klimatu, napsal v analýze pro Seznam Zprávy Petr Holub.
Prvotní selhání vládní politiky je v tom, že nechala v dubnu vypnout poslední tři atomové elektrárny. „Snížená kapacita na výrobu elektřiny zvýšila v důsledku její cenu,“ shrnuje zpráva Ifo názor, který sdílí 58 procent expertů.
Podle šéfa RWE Německu stále hrozí problémy s dodávkami plynu
Potvrzují to i data o zahraničním obchodu s elektřinou. Ještě v březnu měli Němci přebytek elektřiny a víc exportovali, než dováželi. Od dubna však roste čistý dovoz, který podle údajů Fraunhoferova institutu překročil desetinu domácí spotřeby.
Proč „Energiewende“ německý proud dosud nezlevnila, vysvětluje analýza zmíněného týdeníku Spiegel. Nevyšla totiž sázka na tzv. offshore-větrné elektrárny, které se instalují na moři. Vinou inflace totiž zdražily komponenty, ze kterých se větrné elektrárny staví. Proto už jeden z největších investorů Vattenfall nemůže prodávat kilowatthodinu elektřiny z větru v přepočtu za 1,30 koruny jako dosud, ale musí u nových projektů žádat nejméně 1,70 koruny. Při takové ceně ovšem ztrácejí zájem odběratelé. Elektřinu z větru totiž zároveň prodražují náklady na přenos, zároveň platí, že je třeba udržovat záložní elektrárny pro období, kdy přestane na moři foukat. Přitom platí, že čím kratší dobu je záložní elektrárna v provozu, tím je tento provoz dražší. Není divu, že Vattenfall a další firmy váhají s dalšími projekty.
To vše má nejhorší dopad na firmy s velkou spotřebou, které musely podle Eurostatu nakupovat v první polovině roku kilowatthodinu elektřiny po 15 centech (3,70 korunách) bez daně, i když ještě před dvěma let platily třetinovou taxu. To je také podle Spolkového svazu německého průmyslu (BDI) důvod, proč klesá výroba v energeticky náročných odvětvích, například u chemie téměř o pětinu výkonu roku 2019, u zpracování kovů včetně hutí o víc než desetinu. Na energeticky náročném průmyslu přitom stojí celá německá ekonomika. To je ostatně také problém Česka, kde cena elektrického proudu kopíruje většího souseda. Proto produkce zdejších chemických firem poklesla proti období před krizí o desetinu a zpracování kovů o pětinu.
Zelený vicekancléř Habeck se rozhodl pomoci a slíbil průmyslníkům kilowatthodinu elektřiny za šest centů (1,50 Kč). Návrh ale rezolutně odmítl ministr financí Christian Lindner z liberální strany FDP, který nechce na podporu největších firem rezervovat 30 miliard eur, tedy přibližně 730 miliard korun.
Plán na překlenovací cenu energie pro průmysl považují experti dotázaní Ifo za největší omyl Scholzovy vlády. Plných 84 procent z nich před tímto krokem varuje. Odborníci za lepší řešení považují návrat k jádru a zrychlení investic do obnovitelných zdrojů.