Investoři se prý ptají na to, zda jim můžeme garantovat dostatek zelené elektřiny. Řekl to i premiér Petr Fiala. A také je zajímá její cena. Co jim může Česko nabídnout?
Přístup velkých zahraničních investorů se dá, i podle vyjádření premiéra, charakterizovat jako klimaticky uvědomělý. Chtějí zelenou elektřinu. Je však také realistický? Protože pokud se někdo ptá v Česku a nejen v Česku na to, zda bude k dispozici dostatek zelené elektřiny, nemá ponětí o oblasti, ve které chce investovat. Protože dokud se nezmění zdejší klima, nebo nedojde k převratnému technologickému objevu, dostatek jí tady nikdy nebude. Stejně tak nebude levná. Nejsme Norsko. Stejně, jako nikdo další v Evropě. A nejsme ani Francie s její jadernou flotilou.
Oni by investoři asi dokázali umlčet svá oddělní ESG, která dbají o dostatečnou zelenost. Ale to jen v případě, že by dostupná elektřina byla levná. Což není a nebude. Protože všechno to, co se děje v rámci „zelené tranzice“ způsobuje to, že cena elektřiny roste. A to i tam, kde ji mají levnější, než v Česku nebo Německu. A neklesne ani potom, kdy se podaří vybudovat palčivě chybějící paroplynové elektrárny, jež mají nahradit ty uhelné. Důvod je prostý. Unie se rozhodla, že se bude platit nejen za oxid uhličitý, ale i za metan. Vždyť je to také skleníkový plyn.
Jenže tou nápravou podmínek se setře rozdíl mezi uhlím a plynem. Elektřina z plynu je totiž lacinější především proto, že se emisní povolenky vztahují jen emise uvolněné spalováním. A těch je z plynu méně, asi o polovinu. Jenže po započtení metanu, který se uvolňuje při těžbě, přepravě a zkapalnění a opětovnému zplynění, jsou skleníkové emise zemního plynu stejné, ba i vyšší, než z uhlí. Čili najednou bude paroplynový zdroj potřebovat stejně povolenek, jako ten uhelný.
Jenže cena emisních povolenek žene tuzemské uhelné zdroje do ztráty, což může vyústit v jejich uzavření v příštích dvou až třech letech. Plynové zdroje budou mít před sebou najednou úplně stejný výhled. Samozřejmě včetně těch, které se teprve mají stavět. Kdo by je pak stavěl? Bez nějaké formy státních garancí návratnosti nikdo.
Sečteno to znamená jediné. Pro dostatečnou produkci zelené elektřiny nemáme podmínky a pro levnou elektřinu podmínky nejsou. Což se nám nepodaří příliš obejít ani v případě, že bychom chtěli zelenou elektřinu dovážet jen pro konkrétní investory. Protože celoroční dostatek jí není nikde. Vzhledem k tomu, že vzniká v občasných zdrojích energie (OZE) tomu ani jinak nemůže být. Takže na velké investory zřejmě můžeme zapomenout.