V bankovních a pojišťovacích domech v prostoru EU pevně zakořenila ortodoxní kritéria ESG. Ač tuto zkratku zná stále jen málo lidí, její význam pro vnucování zeleného světa je zásadní. Funguje jako náboženská policie v islámských státech.

Environmental – Social – Governance, zkratkou ESG. Tři slova, jež už nyní mnohdy rozhodují o bytí a nebytí firem. Nejen firem. Česky se to překládá jako environmentální, sociálně odpovědný a transparentně řízené, zkratka se používá stejná. Přestože tato zkratka žije již několik let a ovlivňuje i investování velkých fondů (tedy u těch amerických spíše už jen ovlivňovala, zde) či rozhodování o tom, zda firma dostane úvěr nebo pojištění, její význam zná jen zlomek populace. Ve skutečnosti je přitom důležitější, než samotný Green Deal, který už zná pomalu každý.

Bartuška: Evropu čeká propad výroby elektřiny a její zdražení

ESG totiž představuje něco jako Marxův Kapitál či Leninovy spisy pro komunisty, Main Kampf pro nacisty, či fatvy pro islamisty. Ideologický výklad, co je správné a co nikoli. Instituce, které ESG přijmou za své, pak ve společnosti fungují obdobně, jako náboženská policie v islámských státech. Na rozdíl od zmíněných dokumentů je tahle věc transformovaná i do tabulek, kterým se říká ESG skoring. To proto, aby to ideologičtí policisté v bankách, pojišťovnách či státních úřadech měli jednoduché. A aby při rozhodování neměli prostor pro pochyby, nebo nedej Bože, vlastní názor.

V praxi se to projevuje například tím, že zbrojařské firmy v prostoru unie mají problémy získat financování, nebo si dokonce jen otevřít účet. A to i v případě, že chtějí dodávat na Ukrajinu. Že EU tvrdí, že zbrojní výrobu podporuje, je finančním ústavům jedno. Oni mají ESG. A Ukrajina nemá granáty. Ostatně evropské armády také ne. Stejně na tom jsou i firmy z energetiky, které chtějí páchat něco jiného, než obnovitelné/občasné zdroje (OZE).

Zelená lobby prý chce také měnit Green Deal

„Pokud jeden platí marže dvě procenta, nezelený může platit dvakrát tolik, nebo financování vůbec nedostane,“ odhaduje Tomáš Spurný, šéf banky Moneta, v článku na Seznam Zprávy (zde). Pro každého srozumitelně tak odhaluje, v čem spočívá síla ESG: Nechceš dělat to, co my považujeme za správné? Tak nedostaneš prachy!

Banky samozřejmě vědí, že zelená kritéria by v normálním tržním hospodářství nevedla k zisku. Ale vědí, že se EU rozhodla trh nahradit dotačním socialismem. Takže jim návratnost garantuje stát. Tudíž jsou v klidu. Zároveň se cítí natolik jisté v kramflecích, že ač vlády chtějí, aby zbrojaři zvedli výrobu prakticky na válečnou úroveň, klidně zbrojařům odmítnou financování. Evidentně spoléhají na to, že jejich lobby má v Bruselu dostatečnou sílu. (Když se v posledních dnech objevily zprávy o tom, jak Brusel platil zelené skupiny a média za propagaci zelených myšlenek (zde a zde), nelze se tomu úplně divit.).

Trump nastavuje zrcadlo evropskému pokrytectví

Článek s bankéřem odhaluje nejen to, jakou roli ESG v systému vnucování Green Dealu hraje, ale také jak je celý vzájemně zajištěný. Banky, jež ESG z vlastní vůle přijaly již před pár lety, se totiž nyní můžou hájit požadavky EU. „My nic, my muzikanti!“ A EU se může hájit tím, že banky jednají z vlastní iniciativy, protože jim ESG nikdo nevnucuje. Spurného slova to ukazují zřetelně.

„Evropská unie prostřednictvím zavádění svých pravidel do národních legislativ vyžaduje, aby banky do určité míry zastávaly roli státu – aby byly těmi, kdo onu zelenost vymáhá na základě regulatorních požadavků,“ popisuje pro Seznam Zprávy. A netají se tím, že to nepovažuje za správné. Dodává i to, že již nyní musí banky kvůli ESG  musí ročně poslat asi tři tisíce(!) reportů, jejichž počet má do budoucna ještě vzrůst.

„Pokud stát nechce, aby takové společnosti v ekonomice působily, měl by jim tu činnost buď zdanit, nebo rovnou zakázat, a tím dospět k redukci emisí CO2. Ale žádat banky, aby vzaly toto břímě politické zodpovědnosti? My musíme plnit tuto politickou vůli a nejsou z toho nadšeni ani naši klienti, ani naši akcionáři,“ konstatuje bankéř. Proč se tedy této role ujaly finanční ústavy samy již dříve, nechává taktně stranou.

I z článku s Tomášem Spurným je zřejmé, že v ESG vzniklo něco, jako dokonalá bouře byrokracie. Ekonomicky sice vůbec nedává smysl, neboť podporuje ekonomicky neudržitelné věci a odmítá půjčit peníze těm, kteří by se ekonomicky udrželi, ale úřednicky tak provázaná, že ji nejde zastavit a už vůbec ne zrušit.

Ekonomové: Trump vytvoří tlak na Green Deal a sníží ceny energií

Naštěstí je to omyl. Zrušit ji nejde jen v myslích bruselských úředníků a jisté sorty bankovních manažerů. Jinak samozřejmě jde zrušit jedním rozhodnutím. Až k prosazení tohoto kroku někdo sebere odvahu, prokáže neocenitelnou službu 440 milionům obyvatel států v EU a všem jejich potomkům. Pokud se nikdo takový nenajde, bude ESG lidem nutit Green Deal, i když již nebude existovat.