V bankovních a pojišťovacích domech v prostoru EU pevně zakořenila ortodoxní kritéria ESG. Ač tuto zkratku zná stále jen málo lidí, její význam pro vnucování zeleného světa je zásadní. Funguje jako náboženská policie v islámských státech.
Environmental – Social – Governance, zkratkou ESG. Tři slova, jež už nyní mnohdy rozhodují o bytí a nebytí firem. Nejen firem. Česky se to překládá jako environmentální, sociálně odpovědný a transparentně řízené, zkratka se používá stejná. Přestože tato zkratka žije již několik let a ovlivňuje i investování velkých fondů (tedy u těch amerických spíše už jen ovlivňovala, zde) či rozhodování o tom, zda firma dostane úvěr nebo pojištění, její význam zná jen zlomek populace. Ve skutečnosti je přitom důležitější, než samotný Green Deal, který už zná pomalu každý.
Bartuška: Evropu čeká propad výroby elektřiny a její zdražení
ESG totiž představuje něco jako Marxův Kapitál či Leninovy spisy pro komunisty, Main Kampf pro nacisty, či fatvy pro islamisty. Ideologický výklad, co je správné a co nikoli. Instituce, které ESG přijmou za své, pak ve společnosti fungují obdobně, jako náboženská policie v islámských státech. Na rozdíl od zmíněných dokumentů je tahle věc transformovaná i do tabulek, kterým se říká ESG skoring. To proto, aby to ideologičtí policisté v bankách, pojišťovnách či státních úřadech měli jednoduché. A aby při rozhodování neměli prostor pro pochyby, nebo nedej Bože, vlastní názor.
V praxi se to projevuje například tím, že zbrojařské firmy v prostoru unie mají problémy získat financování, nebo si dokonce jen otevřít účet. A to i v případě, že chtějí dodávat na Ukrajinu. Že EU tvrdí, že zbrojní výrobu podporuje, je finančním ústavům jedno. Oni mají ESG. A Ukrajina nemá granáty. Ostatně evropské armády také ne. Stejně na tom jsou i firmy z energetiky, které chtějí páchat něco jiného, než obnovitelné/občasné zdroje (OZE).
„Pokud jeden platí marže dvě procenta, nezelený může platit dvakrát tolik, nebo financování vůbec nedostane,“ odhaduje Tomáš Spurný, šéf banky Moneta, v článku na Seznam Zprávy (zde). Pro každého srozumitelně tak odhaluje, v čem spočívá síla ESG: Nechceš dělat to, co my považujeme za správné? Tak nedostaneš prachy!
Banky samozřejmě vědí, že zelená kritéria by v normálním tržním hospodářství nevedla k zisku. Ale vědí, že se EU rozhodla trh nahradit dotačním socialismem. Takže jim návratnost garantuje stát. Tudíž jsou v klidu. Zároveň se cítí natolik jisté v kramflecích, že ač vlády chtějí, aby zbrojaři zvedli výrobu prakticky na válečnou úroveň, klidně zbrojařům odmítnou financování. Evidentně spoléhají na to, že jejich lobby má v Bruselu dostatečnou sílu. (Když se v posledních dnech objevily zprávy o tom, jak Brusel platil zelené skupiny a média za propagaci zelených myšlenek (zde a zde), nelze se tomu úplně divit.).
Článek s bankéřem odhaluje nejen to, jakou roli ESG v systému vnucování Green Dealu hraje, ale také jak je celý vzájemně zajištěný. Banky, jež ESG z vlastní vůle přijaly již před pár lety, se totiž nyní můžou hájit požadavky EU. „My nic, my muzikanti!“ A EU se může hájit tím, že banky jednají z vlastní iniciativy, protože jim ESG nikdo nevnucuje. Spurného slova to ukazují zřetelně.
„Evropská unie prostřednictvím zavádění svých pravidel do národních legislativ vyžaduje, aby banky do určité míry zastávaly roli státu – aby byly těmi, kdo onu zelenost vymáhá na základě regulatorních požadavků,“ popisuje pro Seznam Zprávy. A netají se tím, že to nepovažuje za správné. Dodává i to, že již nyní musí banky kvůli ESG musí ročně poslat asi tři tisíce(!) reportů, jejichž počet má do budoucna ještě vzrůst.
„Pokud stát nechce, aby takové společnosti v ekonomice působily, měl by jim tu činnost buď zdanit, nebo rovnou zakázat, a tím dospět k redukci emisí CO2. Ale žádat banky, aby vzaly toto břímě politické zodpovědnosti? My musíme plnit tuto politickou vůli a nejsou z toho nadšeni ani naši klienti, ani naši akcionáři,“ konstatuje bankéř. Proč se tedy této role ujaly finanční ústavy samy již dříve, nechává taktně stranou.
I z článku s Tomášem Spurným je zřejmé, že v ESG vzniklo něco, jako dokonalá bouře byrokracie. Ekonomicky sice vůbec nedává smysl, neboť podporuje ekonomicky neudržitelné věci a odmítá půjčit peníze těm, kteří by se ekonomicky udrželi, ale úřednicky tak provázaná, že ji nejde zastavit a už vůbec ne zrušit.
Ekonomové: Trump vytvoří tlak na Green Deal a sníží ceny energií
Naštěstí je to omyl. Zrušit ji nejde jen v myslích bruselských úředníků a jisté sorty bankovních manažerů. Jinak samozřejmě jde zrušit jedním rozhodnutím. Až k prosazení tohoto kroku někdo sebere odvahu, prokáže neocenitelnou službu 440 milionům obyvatel států v EU a všem jejich potomkům. Pokud se nikdo takový nenajde, bude ESG lidem nutit Green Deal, i když již nebude existovat.