V čele menšinových akcionářů ČEZ stojí Michal Šnobr. Foto: Michal Šnobr

Valná hromada energetické společnosti ČEZ, která se uskuteční v pondělí 29. června, by měla na žádost minoritních akcionářů kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra probrat i návrh na změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy. Bod byl přidán na program jednání.

Vyplývá to z informací na webu ČEZ. „O bodu rozhodnou akcionáři na valné hromadě,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Web Fio banky, který na záležitost upozornil, uvedl, že takzvaný kvalifikovaný akcionář (počet kusů akcií v jeho držení je více než jedno procento základního kapitálu společnosti, pozn. ČTK) v čele se Šnobrem navrhuje změnu koncepce podnikatelské činnosti tak, aby zdůraznila „zajištění maximalizace tržní hodnoty vloženého kapitálu akcionářů, trvalého růstu tržní kapitalizace a udržení dlouhodobé finanční stability“. Upozorňuje také na nepoměr plánovaných jaderných investic s tržní kapitalizací společnosti ČEZ, požaduje dekarbonizaci i v zahraničí a pouze ekologické investice, tedy žádné lithium.

Čtěte také:
ČEZ míří pryč z Rumunska
Dětmarovice si loni prohlédlo 2000 zájemců

Ze zveřejněných podkladů pro jednání akcionářů dále vyplývá, že Šnobr a spol. mimo jiné navrhují doplnění bodu, podle něhož není v souladu s koncepcí podnikatelské činnosti společnosti ČEZ investice přesahující částku 20 miliard Kč „a pakliže má být učiněna na základě smluvního ujednání s majoritním akcionářem nebo má implementovat požadavky majoritního akcionáře“.

Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě firmy tak vesměs končí podle přání resortu, respektive státu. Stát a ČEZ v současné době spolupracují na plánované stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na konci května řekl ČTK, že na financování výstavby by se stát měl podílet řádově 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).

ČEZ se také prostřednictvím Severočeských dolů v dubnu stal majoritním vlastníkem společnosti Geomet, která je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách. Z těchto kroků je tedy nepravděpodobné, že by stát jako majoritní akcionář návrh minoritních akcionářů kolem Šnobra akceptoval.

Kromě nově přidaného bodu bude valná hromada ČEZ tradičně schvalovat výši vyplacené dividendy. Vedení energetické společnosti v polovině dubna uvedlo, že navrhuje vyplatit z loňského zisku dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun za akcii před zdaněním, nejnižší za 12 let.

Mimo tradičních bodů, jako je právě rozhodnutí o rozdělení zisku nebo schválení účetních závěrek společnosti, projednají akcionáři několik bodů specifických pro danou valnou hromadu. Tentokrát jde mimo jiné o přesun technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III do dceřiné společnosti Energotrans. Valná hromada se bude zabývat také plánovanou stavbu nového dukovanského bloku. Žádné usnesení ale v tomto bodě přijímat nebudou, bod má pouze informativní charakter.

Valná hromada se má navzdory doznívajícím opatřením proti pandemii covidu-19 konat prezenčně. Představenstvo firmy ale podle pozvánky připravilo některá opatření, jejichž podstata spočívá ve snaze co nejvíce zefektivnit a zrychlit průběh valné hromady, a tím omezit přítomnost zúčastněných osob na místě jejího konání na nezbytně nutnou dobu. Loňské jednání akcionářů společnosti bylo dosud nejdelší, trvalo více než 20 hodin.