Pro výsledek arbitráže, kterou ve středu zahájila energetická společnost ČEZ proti ruské plynárenské firmě Gazprom kvůli krácení dodávek zemního plynu v loňském roce a v níž žádá náhradu škody okolo jedné miliardy korun, bude klíčové určení, za jakých okolností možná škoda pro českou společnost vznikla.
Pokud česká firma prokáže nedodržení smlouvy, má přitom značnou šanci na přiznání odškodnění. ČEZ by v takovém případě mohl postihnout majetek Gazpromu v cizích zemích, v případě majetku nacházejícího se v Rusku je však taková možnost nepravděpodobná. ČTK to řekli právníci z univerzit. Podle ekonomů je podnět ČEZ k arbitráži logický, v praxi však velký vliv zřejmě mít nebude.
„Bez detailní znalosti podaného návrhu, kontraktu mezi ČEZ a Gazpromem a jeho rozhodného práva nelze výsledek sporu jakkoli predikovat,“ řekl Petr Tomášek z Katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Důležité podle něj bude třeba vymezení, v čem konkrétně způsobená škoda spočívá. Podstatná bude dále otázka, zda škoda vznikla po zahájení konfliktu Ruska s Ukrajinou a následných sankcích, anebo v nějaké míře už dříve. Z pohledu Gazpromu pak bude podle právního experta zásadní, na čem ve sporu založí svou obranu. „Hypoteticky by mohla přicházet v úvahu například nemožnost plnění v důsledku přijatých sankcí či jiné vyšší moci,“ podotkl Tomášek a připomněl nedávné výbuchy plynovodů či dohady ohledně opravy turbín pro Nord Stream 1 v Kanadě.
Arbitráž: ČEZ chce po Gazpromu miliardu
Podle Zdeňka Nového z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity má ČEZ v případě, že prokáže nedodání plynu v rozporu se smlouvou, značnou šanci na přiznání nároku. Zároveň je podle něj nutné počítat s argumentem ruské společnosti, že nedodání způsobily okolnostmi vyšší moci. Tím by mohly být právě sankce vůči Rusku.
V případě, že by ČEZ v arbitráži uspěl, oba právní experti upozornili, že Rusko ratifikovalo tzv. Newyorskou úmluvu, která zajišťuje uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů. „Majetek Gazpromu v cizích zemích tak lze případně postihnout. U majetku nacházejícího se v Rusku je ale taková možnost spíše nepravděpodobná,“ podotkl Tomášek.
Nový také upozornil, že Gazprom by v případě svého neúspěchu v arbitráži mohl zažádat o zrušení rozhodnutí. „Nicméně šance takového postupu je statisticky malá, neboť švýcarský Nejvyšší soud, který jediný o takovém návrhu jednoinstančně rozhoduje, ruší v průměru pouze čtyři procenta nálezů,“ doplnil Nový.
Čížek: Bezemisní energetiku nemáme z čeho postavit (dokončení)
ČEZ arbitráž podle analytika Capitalinked Radima Dohnala zahájit musel. „Přeci jen to je dosud firma, která má podnikat za účelem zisku. Tedy každou i potenciální náhradu škody musí vyhodnotit a následně žalovat,“ řekl. Postoj Rusů se podle něj bude ve sporu odvíjet od toho, jaký další vývoj ve vztazích se západem Kreml očekává.
Jako logický krok hodnotí podnět ČEZ i analytik XTB Tomáš Cverna, význam samotné arbitráže ale vnímá spíše jako politický než ekonomický. „ČEZ chce na jednu stranu ukázat, že mu není lhostejný přístup Gazpromu ke smlouvám. Na druhou stranu by náhrada škody ve výši jedné miliardy korun neměla příliš výrazný vliv na zlepšení hospodaření společnosti,“ podotkl Cverna.
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala po zahájení ruské invaze na Ukrajině. EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů.
Arbitráž se sídlem v Ženevě bude rozhodována tříčlenným arbitrážním tribunálem.