Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) se po více než pěti letech dostala na stůl českým ministrům. Ti po dlouhé debatě v adventním čase rozhodli, že Česko svůj energetický „Fahrplan“ zatím mít nebude. Pokud ale dodrží svůj slib a koncepci projednají do poloviny února 2015 i s rozhodnutím o prolomení či zachování těžebních limitů v Ústeckém kraji, budou Češi jednou provždy zbaveni hned dvou „dlouhodobých nejistot“ najednou. Radost budou mít každopádně firmy. Zejména v případě schválení ASEK. U limitů se některé společnosti radovat nemusí.

Odpůrci i příznivci nové energetické koncepce jsou zajedno v tom, že ta z roku 2004 (ano ta zatím stále platí), je opravdu k ničemu. Mnohé se za dekádu v energetice změnilo – přišla finanční krize i s důsledky, došlo k havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v roce 2011, na ni navázala reakce Německa a politika Energiewende, rozvíjely se obnovitelné zdroje, Česko zažilo boom fotovoltaiky a Evropská unie navrhovala další a další klimatické cíle EU.

Nikdo přitom nemůže odhadnout, co energetiku čeká v následujících letech. Může se objevit nějaká nová, převratná technologie. Může se stát další katastrofa podobná té ve Fukušimě a celý svět se pak může dohodnout na odklonu od jádra, možná nastane boom elektromobility. Roli může sehrát také změna geopolitické situace viz současná ukrajinská krize. Napovědět v těchto otázkách mohou pomoci postoje velkých hráčů jako jsou Spojené státy, Čína nebo EU.

ASEK nabízí šest scénářů, nabízí koridory. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak připravilo vějíř možností, které nová koncepce tuzemské energetice nabízí. Její architekt, náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc, nedávno upozornil na to, že koncepci začaly připravovat ODS a TOP 09 a dokončila ji ČSSD s ANO (vlastně také KDU-ČSL). To má být podle Šolce její výhoda.

Hlavními otázkami ASEK tak zůstává jádro a limity. Budoucnost dvou českých jaderných elektráren musí vyřešit ministerstvo financí (MF) a ministerstvo průmyslu. A asi jim bude muset pomoci firma ČEZ, v níž má stát podíl téměř 70 procent. Pravděpodobně to ale bude spíš naopak, takže MF a MPO budou muset finančně podpořit ČEZ. Výstavba nových zdrojů energie už se nějaký ten pátek totiž nevyplácí, nejen v Česku. Cestu podpory jádra si již našla Británie – pro dostavbu své jaderné elektrárny zvolila tzv. contract for difference (CDF).

U hnědého uhlí, které je pro Česku stále zásadním zdrojem, to bude čistě politická otázka. Zachovat či prolomit limity, případně v jaké míře. Na lomu Bílina nebo i na lomu ČSA? Z koncepce se dá odvodit, že dolní hranice je bez prolomení limitů a horní hranice s prolomením limitů. Bude to rozhodnutí politiků, čas na jejich rozhodnutí se ale krátí. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) přitom opakovaně říká, že o další těžbě by v referendu měli rozhodnout občané v Ústeckém kraji.

Bylo by opravdu velmi dobré, aby ministři s rozhodnutím o energetické koncepci dál neotáleli. Snad najdou odvahu o limitech těžby v polovině února rozhodnout. Je to politické rozhodnutí a oni jsou politici. Voliči si je zvolili. Rozhodování bude obtížné, ale zásadní. Snad nebudou uvažovat jen v horizontu dalšího volebního období.

Jaroslav Průcha, šéfredakor iUHLI.cz