Doba čtení:2 m, 54 s
Čína zvýšila těžbu uhlí. Nejšpinavější vzduch na světě je v jižní Asii. Znečištění tam dětem zkracuje život o dva roky. EU reaguje utahováním šroubů sama sobě.
O bezmála 200 milionů tun se loni zvýšila těžba uhlí v Číně. V té Číně, která je účastníkem Pařížské dohody. Server msn.com, který zprávu přinesl, tak rovnou otevřel otázku, zda má nejlidnatější země světa vůbec v plánu splnit své klimatické závazky do roku 2030 (zpráva na iUHLI.cz tady). Shodou okolností stejnou obavu vyjádřila již v březnu Evropská komise, když v desetibodovém plánu opatření ve vztazích s Čínou uvedla doslova:
„Opatření č. 2: V zájmu účinnějšího boje proti změně klimatu EU Čínu vyzývá, aby v souladu s cíli Pařížské dohody dosáhly její emise vrcholu do roku 2030.“
Čtěte také:
Čína omezí dovoz uhlí
Čína chce poslat solární panely do kosmu
Úroveň znečištění ovzduší je nejhorší v jižní Asii, kde prý zkracuje život o dva roky. Vyplývá to ze zprávy o stavu světového ovzduší. O tom, nakolik jsou věrohodné údaje o zkracování života kvůli jednomu vlivu, se vedou odborné spory. Nikdo však nepochybuje o tom, že dýchat místo vzduchu smog není zdravé. A smogu se všemi možnými emisemi je v Asii nesrovnatelně víc, než v Evropě. Zpráva kromě Číny, Indie, Pákistánu či Bangladéše a dalších asijských zemí upozorňuje i na některé africké státy, jako je Niger, Nigérie, nebo Kamerun.
V 70. čínských městech se podle zprávy loni podařilo dosáhnout třetinového snížení množství „nebezpečných částic“. Zpráva to chválí, ale zároveň upozorňuje, že průměrné čínské znečištění stále podstatně převyšuje doporučované standardy. (Čína má více než 100 měst s populací větší než milion lidí.)
Kvůli zvýšení těžby uhlí přitom nelze předpokládat, že by se země chystala k dramatickému omezování emisí z jeho pálení. To také znamená, že její asi čtvrtinový podíl na světových emisích CO2 se sníží jen stěží.
Kromě již zmíněné výzvy se Evropská komise vzdáleně dotýká tématu ekologie ještě v Opatření číslo pět, které uvádí: „Za účelem dosažení vyváženějších a oboustrannějších hospodářských vztahů EU Čínu vyzývá, aby splnila stávající závazky, jež si společně s EU stanovila. Patří sem reforma Světové obchodní organizace, zejména v oblasti subvencí a nucených transferů technologií, a uzavření dvoustranných dohod o investicích do roku 2020, o zeměpisných označeních, jak nejrychleji to bude možné, a o bezpečnosti letectví v nadcházejících týdnech.“
S ohledem na to, že celý desetibodový plán eurokomisařky Mogheriniové neobsahuje jedinou zmínku o skutečném tlaku na Čínu, nelze předvídat, jak moc jej v Číně budou brát v úvahu.
Jedinou evropskou odpovědí na zprávy o ekologicky bezohledném chování některých asijských a afrických zemí je tak krok finského parlamentu. Ten nedávno schválil zákaz používání uhlí k výrobě elektřiny a tepla od 1. května 2029. V roce 2014 na výrobu elektřiny Finsko spotřebovalo 3,4 milionu tun uhlí, ze kterého bylo sedm procent v zemi vyrobené elektřiny. Čína loni vytěžila 3,53 miliardy uhlí, další stamiliony tun dovezla. Uhelné elektrárny v zemi vyrábějí více než 70 procent elektřiny.
Evropská unie tak vůči ostatním znečišťovatelům zůstává nadále zcela bezzubá. Jediný tlak, který vyvíjí je ten na členské země a jejich firmy. Což je v důsledku sebezničující a ovoce těchto kroků budou sklízet právě ty země, které jsou největšímu znečišťovateli planety.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků