Doba čtení:2 m, 20 s
Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) zkritizovala ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), že k Evropské komisi (EK) nepodal oficiální stížnost kvůli polskému plánu na rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Podle Brabce ale unijní legislativa něco jako stížnost státu nezná. Státy mohou oficiální cestou jednat s komisí, aby řízení pro porušení unijního práva zahájila, a to ministerstvo činí, vysvětlil ministr.
V lednu vydalo regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA, kterým souhlasilo se záměrem na rozšíření dolu Turów i přes námitky české strany. Zároveň vydalo stanovisko o okamžité vykonavatelnosti rozhodnutí. Ministerstvo s polským plánem nesouhlasí. Liberecký kraj už avizoval, že se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšiřování.
Čtěte také:
Polsko připustilo vliv dolu na stav vody
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích
Česko má dlouhodobě obavy z toho, že rozšíření dolu by mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou. ČR v jednání s EK podle dřívějšího vyjádření Brabce upozorňuje na možná porušení směrnice o EIA nebo směrnice o vodách.
„Opět došlo k selhání ministra Brabce v hájení zájmů ČR i životního prostředí. Stížnost na rozšíření Turówa nepodal. Evropské komisi ji prý předal ústně náměstek (pro řízení sekce politiky a mezinárodních vztahů Vladislav) Smrž. Na MŽP asi zapomněli, že podněty k prošetření možného porušení evropské legislativy se vážně nepodávají ústně,“ uvedla na twitteru Balcarová.
Brabec v reakci na dotaz ČTK uvedl, že stížnost státu unijní legislativa nezná. „Stížnost mohou podávat fyzické a právnické osoby, tedy například ekologické organizace či jednotlivci. Naopak státy mohou zcela oficiální cestou (s oficiálními zápisy z jednání) jednat s komisí, aby řízení pro porušení unijního práva zahájila právě ona. A přesně to MŽP pod mým vedením činí,“ uvedl ministr.
Ministerstvo podle něj systematicky komunikuje na různých úrovních nejen s EK, ale také s Evropským parlamentem. „Ostatně Česko díky našim poslancům za ANO podalo ke komisi oficiální interpelaci ohledně Turówa s přesnými dotazy, jak komise bude porušení příslušných unijních předpisů řešit,“ dodal Brabec.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obce i Liberecký kraj se proti záměru brání, obávají se hlavně ztráty vody, ale i hluku a prachu.
Mohlo by vás zajímat:
Běloruský gigant BelAZ 75710
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry