Doba čtení:4 m, 11 s
Podle starostů českých obcí, které přímo nebo nepřímo rozšíření dolu zasáhne, již běží přípravné práce na rozšíření dolu. Poláci se tak připravují na rozšíření hnědouhelného dolu Turów, město Bogatynia však teprve pracuje na změně územního plánu.
Dobývací prostor dolu se má podle plánů posunout k jihovýchodu, téměř k česko-polské hranici. „Ohledně příprav jsme už poslali nesouhlasné stanovisko na ministerstvo životního prostředí. Kvůli tomu, že jde o rozšíření Turówa na státní hranici. Dotkne se to sice nejvíc Hrádecka, ale i Frýdlantsku hrozí, že přijde o podzemní vodu. Je přitom zvláštní, že práce kvůli rozšiřování podle nás začaly. Padají tam stromy, odkrývá se hlušina. Důl už se pomalu rozšiřuje. I když se má územní plán teprve měnit,“ zmínil pro server iDNES starosta obce Heřmanice a předseda Mikroregionu Frýdlantsko Vladimír Stříbrný.
Čtěte také:
Polsko asi otevře nové uhelné doly
Těžba uhlí v Polsku poroste
Návrh koncepce „změny místního plánu rozvoje“ se týká oblasti vesnice Opolno – Zdrój. Dobývací prostor se otevře směrem k polské obci Bialopole. Kvůli tomu probíhaly výkupy pozemků, lidé se stěhovali pryč. Obec má zmizet z mapy. Nejblíže dobývacímu prostoru pak na české straně budou části Hrádku nad Nisou – Uhelná a Václavice. I město Hrádek je kategoricky proti rozšiřování těžby.
„Stále nemáme z polské strany dost informací. I když se nás těžba dotkne, první domy v Uhelné budou tři sta metrů od kraje jámy, polská strana nás neoslovila jako účastníky řízení. A ani jiné obce. Že se řeší návrh na změny územního plánu Bogatyně víme jen díky Libereckému kraji,“ podivoval se starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka. Také on se domnívá, že rozšiřování dolu začalo. „Těžko komentovat, jestli to mají povolené, nebo ne. Faktem je, že práce na rozšiřování probíhají. Je zvláštní, že se s námi teprve projednávají první kroky změny územního plánu a rozšíření. Nevím, co si o tom mám myslet,“ dodal Horinka.
Největší obavou obcí je, že klesne hladina podzemní vody. Podle starosty Horinky k tomu v Uhelné a části Václavic už dochází. Na vině je podle něj právě polský důl. „V jímacím vrtu v Uhelné vodní sloupec klesá. Myslím, že je více než důvodné se domnívat, že se to ještě zhorší,“ obává se starosta.
Česká strana především sází na výsledky mezinárodní EIA (posuzuje dopad na životní prostředí). A zejména chce, aby se objektivně vyhodnotilo to, jaký dopad bude mít těžba na podzemní vody. Z odpovědí starostů je ale cítit skepse. „Naše zkušenosti jsou bohužel špatné. Už když se rozšiřovala elektrárna Turów o další blok, slibovala se EIA. Žádná není, přitom se už staví. Všichni starostové se bojí toho, že si polská strana stejně nakonec udělá to, k čemu se rozhodla. Bez ohledu na dopady. Důl a elektrárna Turów zásobuje přes dvacet procent území Polska,“ domnívá se starosta Stříbrný.
Za značný problém pro životní prostředí pokládá plánované rozšíření dolu i krajský odbor životního prostředí.
„Potenciální vlivy tohoto záměru na životní prostředí Libereckého kraje jsou podle názoru krajského úřadu významné až zásadní,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Markéta Žitná.
Plán na změnu územního plánu krajský úřad vnímá jako jeden z nevyhnutelných kroků, které vedou k rozšíření dobývacího prostoru a pokračování těžby v hnědouhelném dolu Turów. Polská strana dopady na životní prostředí České republiky odmítá. Podle českých odborníků ale zatím nejsou pro takové tvrzení důkazy. Ani podle krajského úřadu materiál o návrhu koncepce změny územního plánu neposkytl informace, na jejichž základě by mohl vyloučit všechna rizika negativních vlivů na životní prostředí.
Podle předložených materiálů se má dobývací prostor rozšířit o 14,6 hektarů při stávající výměře skrývky 2487 hektarů. V informačním listu k záměru Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stojí, že po roce 2020 bude probíhat těžba na nově vymezeném dobývacím prostoru o ploše 3432,3 hektarů.
„Z těchto skutečností vyplývá, že předložená koncepce změny územního plánu Bogatynia se dotýká pouze okrajové části zájmového území. Je tedy pouze dílčí složkou mnohem rozsáhlejších změn v území,“ uvedla mluvčí Markéta Žitná.
I dnes, kdy nejsou k dispozici všechny informace, krajský úřad předpokládá pravděpodobné přeshraniční dopady rozšíření dolu. Poukazuje na to, že dojde k ovlivnění hydrologických poměrů, klimatu a kvality ovzduší.
„Vyloučit nelze ani ovlivnění stability horninového prostředí. Tyto vlivy pak mohou vyvolat významné dopady na přírodní biotopy a druhy organismů, lesní porosty, zemědělské plochy, zdroje pitné a užitkové vody, podzemní a povrchové vodní útvary, ekologické funkce krajiny, zdraví obyvatel,“ vypočítala krajská mluvčí.
Problematikou vlivu těžby v dole Turów se zabývá česko-polská skupina expertů. Kromě toho funguje i pracovní skupina na vládní úrovni. Vliv těžby na podzemní vodu mají v pohraničí zmapovat i vrty České geologické služby.
„Ministerstvo životního prostředí schválilo třicet milionů korun na zajištění dalších vrtů, které mají monitorovat stav podzemních vod. Je to klíčová věc. Bez jasných posudků nebude ochota polské strany poskytovat nějaké kompenzace vysoká,“ domnívá se hejtman Martin Půta.
Mohlo by vás zajímat:
Běloruský gigant BelAZ 75710
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry