Zestátnění ČEZ by mělo své plusy i minusy. Budoucí vláda ale podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše může svých cílů dosáhnout i jinak. Skupina bude stavět nové zdroje, už chystá smlouvu na další reaktor v Temelíně.
Českou energetiku čeká zásadní modernizace. Investice půjdou do rozvoje celé energetické distribuční a přenosové sítě, do plynových, obnovitelných i jaderných zdrojů. Změny si vyžádají od českých energetických firem tři až čtyři biliony korun. Intenzivně se do nich zapojuje i nejhodnotnější česká společnost ČEZ.
Spotřeba energií v Česku vzroste do roku 2050 minimálně o polovinu oproti současnosti. V té době už bude část současných zdrojů energie v důchodu, a to včetně uhelných elektráren. Ty se přitom stále podílejí na výrobě elektřiny v Česku zhruba ze dvou pětin, byť jejich podíl postupně klesá. ČEZ už má připravené projekty na jejich náhradu, ale nejprve musí stát usnadnit výstavbu plynových elektráren. „Včera bylo pozdě a je potřeba konat rychle, protože dokud se ty zdroje nepostaví, nebude bezpečné vypínat uhelné elektrárny,“ uvedl pro SZ Byznys generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Nad osudem Skupiny ČEZ však po letošních sněmovních volbách visí nový otazník. Vítěz voleb, hnutí ANO, chce energetický kolos zestátnit, aby stát získal větší kontrolu nad jadernými a plynovými zdroji a také nad cenami energií. Podle Beneše má však stát i jiné cesty, jak ceny snížit – například odpuštění jednadvacetiprocentní sazby DPH. Stát má nyní v ČEZ téměř 70procentní podíl. O případném výkupu akcií od minoritních podílníků se bude jednat až po vzniku nové vlády. Role ČEZ v těchto jednáních bude podle Beneše hlavně expertní.
První muž ČEZ nehodlá komentovat, zda je pro zestátnění či nikoli, popisuje ale výhody a nevýhody obou variant. „Největší nevýhoda samozřejmě může být ta, že jediný akcionář může dělat velmi rychlá rozhodnutí, která se následně mohou ukázat jako ne zcela optimální. Byť si to může dovolit a má na to právo,“ dodal. Vítěz voleb, hnutí ANO, má jako jednu z hlavních priorit svého programu zestátnění ČEZ. Minoritní akcionáře by měl vyplatit přímo ČEZ, což by podnik podle odhadů stálo až 250 miliard korun a skupinu by to výrazně zadlužilo.
Na otázku, zda by toto řešení pro ČEZ přijatelné, odpovídá: „Já si myslím, že primárním cílem hnutí ANO, které vyhrálo volby, je dostatek levné energie pro firmy a občany a tohle má být nástroj, jak toho docílit. Způsobů, jak dosáhnout levné elektřiny, je několik a některé nepotřebují a některé potřebují mít stoprocentně státní ČEZ. Nebavím se o té regulované složce, ale té silové. Pokud by se chtěla dotovat elektřina přes fyzické toky elektřiny, tak k tomu potřebujete mít stoprocentně státní výrobní firmu, ale to není jediný způsob a určitě se o tom povede debata. Takže je předčasné cokoliv říkat do médií.“
Stát ale podle něj přesto může dosáhnout snížení cen energií pro spotřebitele díky státnímu ČEZ. A to například tím, že se sníží DPH, což je plošné snížení daně z přidané hodnoty u elektřiny.
Alternativní kroky vedoucí třeba ke snížení cen energií prezentovat budoucí vládě odmítá, tedy až dojde na jednání o zestátnění ČEZ. „Ne, naše role je jen expertní. Myslím si, že se nás představitelé nové vlády určitě zeptají, co si o tom myslíme, a proto bych to nechtěl dopředu říkat přes média. Takže já neříkám ani tak, ani tak,“ uzavírá Beneš.