Doba čtení:2 m, 37 s
Bude mít zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na Česko vliv? Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že přestože loni byly zásoby plynu v této době podstatně větší, nemusí se domácnosti ani firmy obávat nedostatku plynu. Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor ale upozornil na očekávaný nárůst ceny plynu v celém regionu.
Podle Vlčka jsou české zásobníky s plynem momentálně naplněny zhruba z 63 procent. „Například ke konci roku 2021 byly zásobníky naplněny přibližně z poloviny, spotřeba byla o třetinu vyšší než letos, a žádné komplikace nenastaly. Navíc zimní spotřeba není pokrývána pouze ze zásobníků a se schváleným zrušením německého poplatku se dá v druhé polovině sezony očekávat, že se těžba ze zásobníků sníží,“ uvedl Vlček v tiskové zprávě provozovatele podzemních zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ.
Z přepravních statistik společnosti Net4Gas vyplývá, že drtivá většina plynu dovezeného do Česka v závěru loňského roku přitekla z východu, především z Ruska. Zatímco po převážnou část roku byla většina dodávek do ČR ze západu, od začátku listopadu prudce vzrostly dodávky ze Slovenska, které v posledních dvou měsících tvořily kolem 95 procent. Odtud přitom podle odborníků proudí zejména ruský plyn. Důvodem je také podle dříve oslovených analytiků nižší cena, dovoz přes Německo prodražují přepravní poplatky.
Český rozhlas Radiožurnál s odvoláním na zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušku uvedl, že Česká republika je schopná nahradit dodávky plynu z Ruska od roku 2022. Ten do ČR putuje například z Nizozemska či Norska, stát má ale také uzavřené smlouvy například s Alžírskem. „Pokud sem tekl ruský plyn, třeba minulou nebo tuto zimu, tak protože byl mimořádně levný. Ten plyn může být dražší než ruský plyn, ale v zásadě nečekáme žádné zvláštní problémy,“ řekl Bartuška.
Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor ČTK řekl, že přímé ekonomické ztráty z ukončení tranzitu přes Ukrajinu ponesou Rusko, Ukrajina a dosavadní odběratelé ruského plynu. Z těch je podle něj Slovensko v nejobtížnější pozici z hlediska okamžité náhrady. Přesto ani pro Slováky riziko fyzického nedostatku plynu nehrozí. Zároveň si ale Gavor také myslí, že se přerušení tranzitu může dotknout i ČR.
„Středoevropské energetické trhy a tím i velkoobchodní ceny jsou propojené, a když z nich zmizí nabídka levnějšího ruského plynu v objemu kolem 15 miliard metru krychlového za rok, tedy zhruba dvojnásobek roční spotřeby ČR, tak se to samozřejmě projeví nárůstem ceny v celém regionu, nejen na Slovensku,“ řekl Gavor. Dodal, že domácnosti na rozdíl od průmyslových výrobců změnu hned nepocítí. „ČR si tato negativa může částečně zmírnit nárůstem příjmů za tranzit plynu právě na Slovensko, celkově ale negativa v podobě nárůstu cen komodity převáží,“ uvedl Gavor.