
Britská vláda v úterý zveřejnila novou strategii pro využití vodíku, podle níž by vodíková ekonomika v zemi mohla do poloviny století podpořit až 100 000 pracovních míst a dosáhnout hodnoty až 490 miliard korun.
V předmluvě ke strategii britský ministr pro obchod a energetiku Kwasi Kwarteng uvedl, že vláda chce ve spolupráci s průmyslem do roku 2030 vytvořit 5 gigawattů „nízkouhlíkové kapacity na výrobu vodíku“, která by byla využívána v celém hospodářství. „Tím by se mohl vyrobit vodík odpovídající množství plynu, které ročně spotřebují více než 3 miliony domácností ve Spojeném království,“ řekl Kwarteng.
Čtěte také:
Británie spustila trh s emisními povolenkami
Cenu emisních povolenek šroubují spekulanti
Při vysvětlování, jak by mohl být v příštích letech nasazen, dodal: „Tento nový nízkouhlíkový vodík by mohl pomoci zajistit čistší energii pro pohon naší ekonomiky a našeho každodenního života – od sporáků po lihovary, od natáčení filmů po elektrárny, od nákladních aut na odpad po výrobu oceli a od 40tunových bagrů po teplo v našich domácnostech.“ Ačkoli jsou případy možného využití nízkouhlíkového vodíku velmi široké, vládní strategie mírní očekávání, pokud jde o jeho využití pro vytápění, a uvádí, že poptávka „bude do roku 2030 relativně nízká“.
Cíl 5 GW byl již dříve zahrnut do vládního desetibodového plánu pro takzvanou „zelenou průmyslovou revoluci“, který byl zveřejněn loni v listopadu. V prohlášení, které doprovázelo zveřejnění strategie, úřady uvedly, že do roku 2050 by 20 až 35 % spotřeby energie ve Velké Británii mohlo být založeno na vodíku. Ve střednědobém horizontu by vodíkové hospodářství ve Spojeném království mohlo do roku 2030 uvolnit investice ve výši 4 miliard liber a podpořit více než 9 000 pracovních míst, uvedla vláda.
Spolu s vodíkovou strategií zveřejnila britská vláda také konzultace týkající se nízkouhlíkových vodíkových standardů, vodíkového fondu s nulovou čistou spotřebou a vodíkového obchodního modelu. Jedním z klíčových směrů strategie je podpora toho, co vláda popsala jako „dvojí přístup“ k různým technologiím, včetně „zeleného“ a „modrého“ vodíku, přičemž další podrobnosti o výrobě mají být zveřejněny v roce 2022.
Mezinárodní energetická agentura popisuje vodík jako „univerzální nosič energie“, který lze vyrábět mnoha způsoby. Jednou z metod je elektrolýza, při níž elektrický proud štěpí vodu na kyslík a vodík. Pokud elektřina používaná v tomto procesu pochází z obnovitelného zdroje, někteří jej nazývají zeleným vodíkem, jehož výroba je v současné době drahá. Modrý vodík označuje vodík vyráběný pomocí zemního plynu – fosilního paliva – se zachycením a uložením emisí CO2, které při tomto procesu vznikají.
Modrý vodík v poslední době vyvolal značnou diskusi, když minulý týden vyšla v odborném časopise Energy Science & Engineering studie vědců z Cornellovy a Stanfordovy univerzity, podle níž jsou emise skleníkových plynů při výrobě modrého vodíku „poměrně vysoké, zejména v důsledku uvolňování fugitivního metanu“. Autoři studie vycházeli ze souboru výchozích předpokladů a tvrdí, že emise skleníkových plynů z modrého vodíku jsou „o více než 20 % vyšší než při spalování zemního plynu nebo uhlí pro vytápění a o 60 % vyšší než při spalování nafty pro vytápění“.