Operátoři žádají o 15 terawatthodin na plynových přípojkách ročně, což ohrožuje klimatické cíle. Více než 100 nových datových center ve Spojeném království plánuje k výrobě elektřiny spalovat plyn, některá z nich to vidí jako trvalé řešení, uvádí iRozhlas.cz.
Stejně tak v USA mnoho projektů spoléhá na pohánění desítek generátorů metanem, to ale ohrožuje zdraví lidí žijících v okolí, píše deník The Guardian. Britští představitelé tvrdí, že jde o nevyhnutelný důsledek letitého čekání na připojení k národní rozvodné síti a vyvolává to otázky ohledně britských klimatických cílů. „Ve frontě čekají projekty datových center o výkonu 100 gigawattů,“ řekl Stuart Okin, ředitel pro kybernetickou regulaci a umělou inteligenci v úřadu Ofgem. Podle něj je zřejmé, že ne všechna centra se budou moci k síti připojit. Pokud projekt nezíská připojení, bude muset přijít s alternativním řešením.
Úředníci, podnikatelé a aktivisté účastnící se konference All-Energy, největší britské události zaměřené na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie, potvrdili, že v uplynulém roce došlo k výraznému posunu v ochotě britských developerů a úřadů zvažovat využití fosilních paliv k podpoře britských ambicí v oblasti umělé inteligence.
Silvia Simonová, vedoucí výzkumu ve společnosti Future Energy Networks, která zastupuje britské dodavatele zemního plynu, uvedla, že skupina obdržela za poslední dva roky od provozovatelů datových center „více než 100“ žádostí o plynové přípojky. Tyto žádosti podle ní představují více než 15 terawatthodin energie ročně, to je dostatek energie k napájení Londýna zhruba na čtyři a půl měsíce.
Vlády a velké technologické společnosti investují stovky miliard dolarů do zběsilého a ambiciózního programu vývoje umělé inteligence, v USA se ale mnoho z těchto projektů spoléhá na výrobu energie z plynu. V Tennessee aktivisté bojují proti společnosti xAI Elona Muska kvůli nezákonnému provozování desítek generátorů poháněných metanem, což představuje zdravotní riziko pro obyvatele přilehlých oblastí.
Podle studie z Harvardovy univerzity elektrárny na fosilní paliva, které tato centra často pohánějí, totiž znečišťují okolí jemným prachem. To prokazatelně vede k plošnému zhoršení zdraví obyvatel, které se projevuje nárůstem respiračních onemocnění, těžkými astmatickými záchvaty a výrazně zvýšeným počtem hospitalizací. Kvůli častější nemocnosti se navíc lidem hůře pracuje, což vede k poklesu jejich každodenní produktivity.
Mezitím se objevily zprávy, že 11 amerických datových center vybudovaných pro společnosti Meta, OpenAI, Microsoft a xAI má produkovat více emisí uhlíku než celé Maroko. Tyto emise pocházejí z mimosíťových plynových generátorů, které si postavili sami developeři datových center.
Dopady rozmachu umělé inteligence na energetiku a životní prostředí už začínají znepokojovat i evropské experty. Julian Leslie, ředitel strategického plánování u britského provozovatele národní energetické soustavy (Neso), varuje, že tato výstavba plynových zdrojů by mohla zkomplikovat britské klimatické cíle. „Záměr spočíval ve snížení podílu plynu dodávajícího elektřinu do sítě bez omezování emisí pod hranici pět procent,“ prohlásil. Ale pokud tu existují datová centra nepřipojená k elektřině, která jsou poháněná neekologickým plynem, pak to podle něj vyvolává otázku, co to znamená pro cíl Čistá energie 2030. Že rozvoj umělé inteligence přepisuje pravidla hry v energetice, potvrzuje i Eleanor Warburtonová, ředitelka pro návrh a rozvoj energetického systému v úřadu Ofgem: „Růst umělé inteligence ovlivňuje mnoho aspektů života, včetně energetiky, to zahrnuje i s tím související nárůst datových center.“
Z pohledu ochránců přírody se však technologický sektor chová bezohledně. To shrnula Kat Jonesová, ředitelka organizace Action to Protect Rural Scotland. Podle ní žijí zastánci budování obřích AI center v paralelní realitě. „Chovají se, jako by se posledních 50 let klimatické vědy vůbec neudálo a my nyní nepociťovali známky klimatického kolapsu,“ dodává.